130 C 404/2023-48 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka , právnická osoba, . ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému částku , částka, . Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o částku , částka, , představující úrok v pevné výši , částka, , odměnu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , za administrativní činnost ve výši , částka, a za možnost hotovostního splácení v místě bydliště ve výši , částka, , ve 14 měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny z předložených dokladů, a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , odměn za služby ve výši , částka, , z pevného úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty za prodlení se splácením ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala úroky a úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne , datum, se bez včasné omluvy nedostavil.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, . Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl žalovanému vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, , odměnu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, , dohromady částku , částka, se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy.4. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný požádal dne , datum, původní věřitelku o poskytnutí úvěru ve výši , částka, s tím, že je zaměstnán u , právnická osoba, a pobírá invalidní důchod. Jako jediný příjem uvedl mzdu ve výši , částka, měsíčně, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V žádosti jsou uvedeny měsíční výdaje na bydlení a energie ve výši , částka, . Jedná se o jediné uvedené výdaje. Dále je uvedeno, že žalovaný nemá vyživovací povinnost, je svobodný a bydlí u rodičů. Údaje byly ověřeny z občanského průkazu.5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil původní věřitelce v době od , datum, do , datum, nepravidelnými splátkami celkem , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky a potvrzením o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, . a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení postoupené pohledávky ve lhůtě do , datum, . Výzva byla odeslána dne , datum, .8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, . Na základě smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému v hotovosti dne , datum, částku , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 tohoto zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, pouze zákaznickou kartu. Z té je zřejmé, že jediným měsíčním příjmem žalovaného byla částka , částka, . Zda šlo o mzdu nebo mzdu a důchod nelze zjistit s ohledem na nesrovnalosti v údajích. Pochybnost pak budí rovněž údaje o výdajích, neboť jsou uvedeny pouze výdaje na bydlení ve výši , částka, , které nebyly nikterak ověřeny. Za této situace soud vyhodnotil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou, neboť původní věřitelka jednala v rozporu s pravidlem zodpovědného úvěrování. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému , částka, , z nichž žalovaný vrátil pouze , částka, . Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit rozdíl mezi vyplacenou a uhrazenou částkou ve výši , částka, . Tento nárok považuje soud za splatný dne , datum, , a to na základě předžalobní výzvy odeslané dne , datum, . Od , datum, tak náleží žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.