130 C 53/2024-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů sdělených žalovaným. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat postupně úvěr až do výše , částka, . Žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, . Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši , částka, . Ve smlouvě byla sjednána volitelná služba Presto za poplatek ve výši , částka, . Úvěr byl splatný , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši , částka, , která byla vypočtena jako 0,1 % denně z jistiny od , datum, do , datum, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za službu Presto ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání se bez omluvy nedostavili.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním a přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému téhož dne na účet č. , č. účtu, částku , částka, . Tuto se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, a poplatkem za službu Presto ve výši , částka, do , datum, .4. Z listiny označené Autorizace ověření totožnosti ze dne , datum, a BankID soud zjistil, že bylo autorizováno ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, . přes účet žalovaného č. , č. účtu, .5. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a z bankovního výpisu žalovaného, který obsahoval příjmové transakce, čistý měsíční příjem žalovaného, který činil , částka, .6. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti dne , datum, , vycházela přitom z toho, že žalovaný žije sám a pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným činí , částka, . Ověřený čistý příjem žalovaného činil , částka, . Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši , částka, a rezervě ve výši , částka, byl stanoven disponibilní příjem žalovaného ve výši , částka, .7. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, do tří dnů od doručení.8. Z listiny Údaje o poskytovateli úvěru, souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníku poplatků, všeobecných obchodních podmínek, obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud nečinil žádná právně významná zjištění.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu předložila důkazy, po jejich provedení však soud dospěl k závěru, že provedené důkazy bez dalšího schopnost žalovaného úvěr splácet neprokazují. O tom soud nemohl žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání nedostavila. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému , částka, , přičemž žalovaný žalobkyni neuhradil z téhož titulu ničeho, je žalovaný povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni částku , částka, . Splatnost pohledávky nastala dne , datum, na základě výzvy k úhradě ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 pracovních dnů. Předžalobní výzva byla prokazatelně odeslána dne , datum, a za předpokladu doručení do tří pracovních dnů ji lze považovat za doručenou dne , datum, . Ode dne , datum, je tak žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ode dne , datum, a ve zbytku žalobu zamítl.10. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla v řízení úspěch z 68 %, přiznal poměrnou část (32 %) nákladů řízení. Při stanovení procesního úspěchu soud vycházel vedle jistiny, poplatků a smluvní pokuty rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni byla přiznána poměrná část advokátní odměny za tři úkony právní služby po , částka, , náhrady hotových výdajů ve výši , částka, , náhrady DPH ve výši , částka, a náhrady soudního poplatku ve výši , částka, . Z částky , částka, tak byla žalobkyni přiznána poměrná část ve výši , částka, .