16 C 146/2020-61 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 109 600 Kč s příslušenstvím. Na základě nájemní smlouvy ze dne 15.11.2015, ve znění dodatku ze dne 30. 2. 2017 (dále jen „Smlouva o nájmu“) byla žalobkyně pronajímatelem vůči paní , anonymizováno, , trvale bytem: , Anonymizováno, , jakožto nájemci, s tím, že předmětem nájemního vztahu na základě Smlouvy o nájmu byla bytová jednotka o velikosti 3+1 ve stavbě rodinného domu na adrese , adresa, , a to se všemi součástmi, příslušenstvím a vybavením. Podle článku IV. Smlouvy o nájmu se paní Katarzyna Iwona Chajdys zavázala platit smluvní nájemné a úhrady za služby s nájmem spojené za podmínek a ve výši v předmětném článku IV. Smlouvy o nájmu uvedených, avšak ke dni skončení nájmu, tj. ke dni 14. 11. 2018, měla žalobkyně jako pronajímatel vůči paní , Anonymizováno, jako nájemci pohledávku v celkové výši 109 600 Kč, vzniklou z titulu neuhrazeného nájemného a služeb s nájmem spojených podle předmětné Smlouvy o nájmu. Mezi žalobkyní jako věřitelem, paní , Anonymizováno, jako dlužníkem a žalovaným bylo ujednáno, že předmětný dluh na nájemném a službách s nájmem spojených v celkové částce 109 600 Kč žalovaný převezme ve smyslu § 1888 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), což se i stalo a žalovaný na základě tohoto převzetí dluhu učinil vůči žalobkyni uznání dluhu co do důvodu i výše ve smyslu § 2053 a násl. občanského zákoníku písemným uznáním ze dne 25. 1. 2018 a uznaný dluh v částce 109 600 Kč se zavázal žalobkyni uhradit nejpozději do 30. 7. 2018 ve splátkách splatných do 30. dne měsíce počínaje od 25. 1. 2018. Žalovaný však na převzatý a uznaný dluh v částce 109 600 Kč neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce výzvou ze dne 22. 7. 2019 vyzývala žalovaného o úhradu dlužné částky, avšak marně a žalobkyni tak nezbývá ničeho jiného, nežli se domáhat úhrady dlužné částky 109 600 Kč soudní cestou.2. Opatrovník žalovaného ve vyjádření ze dne 22. 1. 2024 navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, neboť ve spise není věrohodný doklad o převzetí dluhu žalovaným a Prohlášení o uznání dluhu nebylo úředně ověřeno, a proto žalovaný není pasivně legitimován.3. Žalobkyně reagovala písemností ze dne 30. 1. 2024, ve které uvedla, že při jednání soudu předloží originál Prohlášení o uznání dluhu žalovaným ze dne 25. 1. 2018 obsahující úředně ověřené podpisy.4. Při jednání dne 21. 2. 2024 zástupce žalobkyně trval na podané žalobě a doplnil, že k převzetí dluhu proběhlo ústně před uznáním dluhu. Opatrovník žalovaného namítal, že žalobkyně neprokázala převzetí dluhu před tím, než byl uznán.5. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 11. 2015 mezi žalobkyní a , Anonymizováno, , narozenou , datum, jako nájemníkem, a to na dobu určitou od 15. 11. 2015 do 14. 11. 2016. Předmětem nájmu byla bytová jednotka o velikosti 3+1 ve stavbě rodinného domu na adrese , adresa, , a to se všemi součástmi, příslušenstvím a vybavením. Dále bylo zjištěno, že příslušníky domácnosti , Anonymizováno, byl , anonymizováno, narozený , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , její přítel, dále děti , jméno FO, narozená , datum, a , anonymizováno, narozený , datum, . Nájemce se zavázal hradit pronajímateli nájemné 12 500 Kč měsíčně, zálohy na platbu za elektrickou energii 3 000 Kč měsíčně a zálohy na vodu 800 Kč měsíčně.6. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 15. 11. 2015 bylo zjištěno, že byl uzavřen dne 30. 2. 2017 mezi žalobkyní a , Anonymizováno, , narozenou , datum, jako nájemníkem. Podle čl. III. odst. 1 byla shora citovaná nájemní smlouva prodloužena o jeden rok, a to do 14. 11. 2017. Dále byla tímto dodatkem navýšena záloha na elektrickou energii na 4 000 Kč a na vodu na 1 000 Kč.7. Z prohlášení o uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaný uznal dluh plynoucí z nájemní smlouvy uzavřené dne 15. 11. 2015 s , Anonymizováno, ve výši 109 600 Kč vůči žalobkyni s tím, že jej splatí nejpozději do 30. 7. 2018. Prohlášení o uznání dluhu obsahuje ověřovací doložku pro legalizaci, ze které je zřejmé, že listinu vlastnoručně podepsal , Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , adresa pobytu , Anonymizováno, , a to dne 25. 1. 2018.8. Z urgentní výzvy ze dne 22. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 109 600 Kč odeslanou prostřednictvím mezinárodní doručenky na adresu trvalého pobytu žalovaného.9. Podle § 1 888 občanského zákoníku kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.10. Podle § 1 970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.12. Na základě shora uvedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný Prohlášením o uznání dluhu ze dne 25. 1. 2018 opatřeným ověřovací doložkou pro legalizaci svým podpisem uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 109 600 Kč, s tím, že celou částku uhradí nejpozději do 30. 7. 2018. Nadto je v nyní projednávané věci z nájemní smlouvy ze dne 15. 11. 2015 zřejmé, že žalovaný byl přítelem , Anonymizováno, (nájemnice) a užívali předmětný byt spolu s nezletilými dětmi. Soud proto nepřisvědčil námitce žalovaného stran pasivní legitimace a argumentaci stran neprokázání převzetí dluhu žalovaný před uznáním dluhu. Dále soud zavázal žalovaného k úhradě úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 109 600 Kč za dobu od 31. 7. 2018 do zaplacení, neboť žalovaný se ve shora citovaném Prohlášení o uznání dluhu zavázal částku ve výši 109 600 Kč uhradit nejpozději do 30. 7. 2018, tzn. od 31. 7. 2018 je žalovaný v prodlení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 178 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 480 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 109 600 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu hotových výdajů spočívající v cestovném zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 21. 2. 2024 (§ 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 1 a 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb.), tj. 50 km (cesta Ostrava – Karviná a zpět), při náhradě za 1 km jízdy á 5,60 Kč, průměrné spotřebě 6,6 l na 100 km a ceně za 1 l motorové nafty 38,70 Kč, tj. částku ve výši 407,71 Kč, náhradu za čas zmeškaný zástupcem žalobkyně cestou k jednáním soudu dne 21. 2. 2024 a zpět v částce 200 Kč, tj. 2 půlhodiny po 100 Kč (dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 000 Kč ve výši 6 090 Kč.