18 C 128/2024-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 385 Kč s příslušenstvím představující zákonný příspěvek nepojištěných vozidel za dobu od 27. 1. 2023 do 15. 5. 2023, kdy nebyl osobní automobil žalovaného RZ , SPZ, pojištěn, ačkoli byl provozován. Příspěvek za 109 dní provozu bez povinného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem činil 10 137 Kč (při denní částce 93 Kč) a dále žalobkyně požadovala úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.3. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.).4. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 7. 7. 2023 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně poté, co zjistila, že jeho osobní automobil RZ , SPZ, nebyl v období od 27. 1. 2023 do 15. 5. 2023 pojištěn, ačkoli bylo provozován. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 10 137 Kč. Závazek vůči , právnická osoba, měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. O úhradu dlužné částky byl žalovaný opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou zástupkyní žalobkyně ze dne 6. 11. 2023.5. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, o němž žalobkyně v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „zákon“) zjistila, že je vlastníkem osobního automobilu RZ , SPZ, , nesplnil svou povinnost uzavřít povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, která vyplývá z § 1 a 3 odst. 1, 2 zákona. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1, 4 citovaného zákona nárok na příspěvek, jehož výše byla stanovená jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tj. 109 dní x 93 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí citovaný zákon), což činí 10 137 Kč. Kromě uvedené částky je podle § 4 odst. 4 tohoto zákona žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 300 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný příspěvek s poplatkem již uhradil, popř. že by k vozidlu měl v žalovaném období řádně sjednáno zákonné pojištění. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z dlužného příspěvku, na které má nárok podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonu právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 252 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).8. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.9. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).