18 C 264/2023-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 8. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 18 814 Kč spolu se zákonným 15% úrokem z prodlení z této částky od 23. 9. 2022 do zaplacení, částky 900 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, smluvní pokuty ve výši 3 814 Kč a kapitalizovaného úroku za dobu od 23. 4. 2022 do 22. 9. 2022 ve výši 6 940,40 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 4. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl úvěr včetně sjednaného úroku splatit v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 1 496 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje květnem 2022. Žalovaný však neuhradil ničeho a proto ke dni 22. 9. 2022 došlo k zesplatnění úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 4. 2022 mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 111,29 % ročně formou 30 měsíčních splátek po 1 496 Kč vždy do 1 měsíce od splatnosti předchozí splátky počínaje 20. 5. 2022. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 22. 4. 2022 bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] byla poukázána částka 15 000 Kč dne 22. 4. 2022 na účet č. [bankovní účet]. Z upomínek ze dne 25. 5. 2022, ze dne 9. 6. 2022 a ze dne 21. 6. 2022 nebylo zjištěno ničeho, jelikož nebylo v řízení prokázáno, že by tyto upomínky byly žalobkyní žalovanému odeslány. Stejně tak v řízení nebylo prokázáno odeslání žalovanému dopisu žalobkyně ze dne 29. 9. 2022, ve kterém mu oznámila, že došlo k zesplatnění předmětného úvěru ke dni 22. 9. 2022 a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 30 551,75 Kč ve lhůtě do 13. 10. 2022 O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní upomínce ze dne 6. 4. 2023, která byla dle poštovního podacího archu odeslána jako doporučená zásilka žalovanému dne 14. 4. 2023. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný pobíral od 1. 1. 2022 důchod ve výši 22 425 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že ke dni 1. 4. 2021 u žalovaného nebyl evidován žádný exekuční titul. Z úvěrové zprávy registrů BRKI a NRKI ze dne 19. 4. 2022 bylo zjištěno, že u žalovaného byly v té době evidovány tři splátkové úvěry s celkovou výši splátek 4 084 Kč měsíčně, jednalo se o dlouhodobé úvěry splatné v roce 2024, kdy celkový zůstatek úvěrů činil 64 343 Kč, žádná splátka nebyla po splatnosti. V minulosti u žalovaného došlo k odmítnutí celkem 2 žádostí o poskytnutí úvěru. 5. Žaloba se jeví soudu toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Taktéž bylo prokázáno poskytnutí úvěru žalovanému převodem na jeho bankovní účet. Soud nicméně vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem ustanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 6. Žalobkyně zjišťovala pouze příjmy žalovaného, a to z oznámení České správy sociálního zabezpečení, nijak však nebyly zjišťovány pravidelné výdaje žalovaného. Určitým varováním pro žalobkyni měla být i zjištěná skutečnost, že žalovanému byly odmítnuty 2 žádostí o spotřebitelský úvěr. Toto zjištění mělo motivovat žalobkyni k větší pečlivosti při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zejména pak zjišťování výdajové stránky jeho rodinného rozpočtu. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně zjišťována a z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 7. V řízení uplatněný nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný na základě neplatně uzavřené smlouvy převzal od žalobkyně částku 15 000 Kč, netvrdil, že by cokoliv uhradil, vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši přijaté částky, tj. 15 000 Kč a proto byl zavázán k zaplacení žalobkyni této částky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o. z., a to vše za dobu od 29. 4. 2023 do zaplacení, a to v návaznosti na předžalobní výzvu, která byla odeslána dne 14. 4. 2023 a v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 14 dnů ode dne předání této písemnosti k poštovní přepravě. Nejpozději od 29. 4. 2023 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 15 000 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán v požadované procentní sazbě, která odpovídá sazbě zákonných úroků z prodlení platné k prvnímu dni prokázaného prodlení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jakož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení negativně, neboť procesní úspěch žalobkyně a žalovaného byl (při zohlednění příslušenství žalované pohledávky) téměř stejný, a tudíž žádnému z účastníků nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení.