21 C 158/2024-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření číslo , č. účtu, se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , jméno FO, 1292/32, , adresa, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši , částka, . Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši , částka, . Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalovaný jako úvěrovaný a společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , jméno FO, 1292/32, , adresa, , jako úvěrující, uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření číslo , č. účtu, . Podle této smlouvy se žalovaný zavázal vkládat na účet stavebního spoření částku , částka, až do cílové částky , částka, . A současně byl žalovaný oprávněn čerpat překlenovací úvěr ve výši , částka, , který by splácel měsíčními splátkami zahrnujícími úrok po , částka, (smlouva o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření číslo , č. účtu, ze dne , datum, ). Žalovaný požádal , právnická osoba, o čerpání úvěru v maximální výši (, částka, ) dne , datum, na účet 51-1005523737/8060 (platební příkaz). Žalovaný zaplatil celkem , hodnota, splátek po , částka, v celkové výši , částka, a jako mimořádnou splátku (naspořenou částku stavebního spoření) ve výši , částka, , tedy celkem , částka, (výpis z účtu Úvěr od Buřinky za dobu o d15. 12. 2020 do , datum, ). Žalovaný uvedl před uzavřením smlouvy své osobní údaje a údaje o svých příjmech na formuláři , právnická osoba, . V tomto formuláři uvedl, že je ženatý, pracuje jako OSVČ a jeho příjem činí , částka, měsíčně. V domácnosti žijí 2+2 osoby, z toho 2 osoby bez příjmu (žádost o úvěr od Buřinky ze dne , datum, ). , právnická osoba, při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů sdělených žalovaným a ověřením žalovaného v dostupných registrech. Z CCB zjistila, že žalovaný má 7 existujících kontraktů a celková výše měsíční splátky činí , částka, . Při posouzení bonity žalovaného však zohlednila pouze úvěr na stavebním spoření v jiné bance se splátkou , částka, a splátku nového úvěru , částka, . Tedy nové splátkové zatížení , částka, . Dále zohlednila příjem uvedeným žalovaným ve výši , částka, , který ověřila doloženým přiznáním k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2019 (Posouzení úvěruschopnosti klienta, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a doklad o zaplacení daně za rok 2019). , právnická osoba, ., v zastoupení , právnická osoba, ., vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky na úvěru v upomínce ze dne , datum, (poslední výzva k úhradě dlužné částky na úvěru ze dne , datum, , sledování zásilek - PoštaOnline). Žalobkyně jako postupník a , právnická osoba, ., jako postupitel uzavřeli smlouvu, podle které převedl za úplatu postupitel pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel , právnická osoba, ., vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni v oznámení ze dne , datum, (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podací arch ze dne , datum, ). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky v upomínce ze dne , datum, . (Předžalobní upomínka ze dne , datum, , kopie obálky s číslem zásilky , právnická osoba, RR666180145Cz).4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:5. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.6. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, , podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od , datum, do , datum, ).8. V tomto konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z údajů o výši příjmů žalovaného, které sám uvedl ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru a doložil daňovým přiznáním za rok 2019. Žalobkyně však neprokázala, zda a jak byly posuzovány výdaje žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „…] poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).9. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku [§ 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)]. Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalované, a to v souladu s pravidly dělení důkazního břemene. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřil. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.10. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. Cpjn 202/2005).11. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 38,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,45 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 386 ujetých km v částce , částka, (, částka,