21 C 363/2023-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , obě se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“). Původní věřitel pak podle smlouvy o úvěru č. č. , hodnota, ze dne , datum, půjčil žalované částku , částka, . Žalovaná podle smlouvy vrátila však pouze částku , částka, . Podle smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, původní věřitel půjčil žalované , částka, , žalovaná však dosud vrátila pouze částku , částka, . Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se u prvního jednání ve věci vyjádřila tak, že si je vědoma, že si v minulosti půjčila a že dluh nesplácí. Navrhla, že bude dlužnou částku splácet v měsíčních splátkách po , částka, . Ke svým poměrům uvedla, že platí vysoký nájem za městský byt ve výši asi , částka, měsíčně. Její průměrný příjem ze zaměstnání činí , částka, měsíčně. Bydlím s manželem, který má také příjem ve výši asi , částka, měsíčně. Ze mzdy jsou jí prováděny srážky asi z dalších tří dluhů. Tato srážené dluhy neuměla upřesnit. Dále uvedla, že musím dělat přesčasy tak, aby právě kvůli srážkám činila výplata , částka, .3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):4. Žalovaná jako zákazník a společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , podle které se původní věřitel zavázal poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky a úrokem ve výši , částka, , tedy se zavázala vrátit celkovou částku , částka, , a to ve 14měsíčních splátkách po , částka, . (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).5. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila formulář, ve kterém uvedla své osobní údaje. , právnická osoba, uvedla, že má příjem ve výši , adresa, Kč a celkové výdaje ve výši , částka, . (Žádost o úvěr ze dne , datum, ).6. Žalovaná jako zákazník a společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , podle které se původní věřitel zavázal poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky a úrokem ve výši , částka, , tedy se zavázala vrátit celkovou částku , částka, , a to ve 14měsíčních splátkách po , částka, . (Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, ).7. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila formulář, ve kterém uvedla své osobní údaje. , právnická osoba, uvedla, že má příjem ve výši , částka, a celkové výdaje ve výši , částka, . (Žádost o úvěr ze dne , datum, ).8. Žalovaná zaplatila v nepravidelných splátkách částku na pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, částku , částka, . Na pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, zaplatila v nepravidelných splátkách částku , částka, . (Přehledy plateb).9. Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a číslo , hodnota, na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek).10. Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a číslo , hodnota, na žalobkyni písemně. (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).11. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, i číslo , hodnota, . (Předžalobní upomínka ze dne , datum, , poštovní podací arch).12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:13. Původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.14. Žalovaná a původní věřitel uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Na tuto smlouvu se také vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, , (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).16. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Soud v dané věci zjistil, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované před poskytnutím obou úvěrů pouze na základě tvrzení žalované o svých příjmech a výdajích. Příjmy žalované původní věřitel vůbec neověřoval. Poskytovatel úvěru tedy dostatečně nezkoumal ani v jednom případě úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.19. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost obou smluv o úvěru a žalovaná je povinna vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, (dostupném na www. nsoud.cz) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny z obou smluv (, částka, , částka, ).20. A současně uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Výši splátek soud stanovil podle tvrzení žalované. Až teprve v případě prodlení žalované s úhradou takto stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 202/2005.21. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.22. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši , částka, . Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí , částka, , a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši , částka, podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Respektive se žalovaný výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení.