22 C 343/2023-51 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka , částka, a tuto částku spolu s úrokem , částka, s úrokovou sazbou 21,69 % ročně, odměnou za administrativní činnost , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, byla žalovaná povinna předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po , částka, počínaje , datum, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatil pouze částku , částka, . Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaná uvedla, že má příjem ze státní podpory ve výši , částka, , měsíční výdaje na bydlení má , částka, , osobní výdaje , částka, měsíčně, splátky úvěrů , částka, měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalované z nájemní smlouvy, složenek, oznámení o přiznání dávky příjmového pokladního dokladu. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny , částka, , dlužných úhrad za služby , částka, , kapitalizovaných úroků , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení , částka, , úroku 21,69 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, . Podle této smlouvy žalovaná převzala při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši , částka, a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem , částka, , odměnou za administrativní činnost , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek , částka, , tj. celkem , částka, , v 60 týdenních splátkách po , částka, .5. Z karty zákazníka ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že je svobodná, má dvě nezaopatřené děti, je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek , částka, měsíčně. Bydlí v nájmu a její výdaje na bydlení jsou , částka, měsíčně, její osobní výdaje jsou , částka, měsíčně a splátky úvěrů , částka, měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že uvedené údaje ověřila z nájemní smlouvy.6. Z poštovních poukázek ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaná obdržela od Úřadu práce ČR příspěvek na bydlení, příspěvky na děti a rodičovský příspěvek.7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši , částka, od , datum, .8. Ze smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že ji uzavřel pronajímatel , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaná jako nájemce, nájem byl sjednán ve výši , částka, měsíčně, dále , částka, měsíčně na vodné a stočné a , částka, měsíčně na plyn, celkem , částka, měsíčně. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že smlouva o nájmu bytu byla prodloužena do , datum, s možností dalšího prodloužení.9. Z příjmového dokladu ze dne , datum, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, přijal od žalované nájem 7/2021 ve výši , částka, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, postoupena žalobkyni.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti , právnická osoba, adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni a vyzývá se k úhradě do deseti dnů od doručení.12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne , datum, podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.13. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, , a to do , datum, .14. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).18. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.23. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pa