24 C 123/2024-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 24 549,76 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 445,73 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 697,27 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 245,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 27,48 % ročně z částky 14 245,84 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, částku 34 888 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 252,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 471,78 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 942,47 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % a úrok 20,88 % ročně z částky 18 942,47 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce tvrdil že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet dne 23. 10. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 14 927 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 161 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27,48 % ročně, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 706 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 595 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 10. 2022. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 4. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 860 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.2. Žalobce dále tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo po posouzení žalovaného úvěr splácet dne 18. 5. 2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 36 303 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 %, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 11. 2022. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 4. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 29 375 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.3. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.4. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Listinami bylo prokázáno, že na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené mezi společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným dne 23. 10. 2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který se spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 13 367 Kč a pojištěním ve výši 1 560 Kč žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách. Na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené mezi společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným dne 18. 5. 2021 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 33 963 Kč a pojištěním ve výši 2 340 Kč žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 9. 2023 postoupila společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, pohledávky z obou spotřebitelských úvěrů žalovaného na žalobce. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil na prvně uvedený úvěr částku 4 860 Kč a na v pořadí druhý úvěr částku 29 375 Kč. Výzvou ze dne 28. 3. 2024, odeslanou 2. 4. 2024, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužných částek do 12. 4. 2024.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1. 12. 2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 rozhodl o předběžné otázce polož