24 C 148/2019-94 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 5. 2019 se předchůdce žalobce , Anonymizováno, , právnická osoba, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 377 404 Kč. Žalobce tvrdil, že poskytl na základě Žádosti/Smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne 6. 8. 2014, znějící na jméno , jméno FO, , nar. , datum, , trvale bytem , adresa, , spotřebitelský úvěr ve výši 600 000 Kč evidovaný pod č. , hodnota, . Poskytnutí úvěru bylo posléze prověřováno Policií České republiky. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 12. 3. 2019 vyplývá, že žalovaný (spolu s , jméno FO, ) s využitím kopie osobních dokladů , jméno FO, a s využitím možnosti disponovat s jejím účtem č. , č. účtu, , bez jejího vědomí v místě jejich bydliště v , adresa, , se vydávali za , jméno FO, a vždy pod nepravdivou záminkou řádné úhrady ve stanovených lhůtách postupně jejím jménem vylákali finanční prostředky, které byly zaslány na její účet, kdy takto dne 9. 5. 2014 na základě smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, od žalobce vylákali částku ve výši 150 000 Kč, která byla dne 21. 5. 2014 připsána na účet , jméno FO, , tuto použili ve svůj prospěch a splátky v souladu s původním záměrem řádně nehradili, přičemž se záměrem vylákat vyšší částku, tak u žalobce dne 6. 8. 2014 na základě smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, vylákali částku ve výši 600 000 Kč, z níž byl uhrazen vylákaný úvěr ve výši 150 000 Kč, včetně úroků, přičemž zbylá částka ve výši 456 004,18 Kč byla dne 12. 8. 2014 připsána na účet , jméno FO, , tuto použili ve svůj prospěch a splátky v souladu s původním záměrem řádně nehradili. Žalovaný tím spáchal zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Svým jednáním tak žalovaný žalobci způsobil škodu ve výši 600 000 Kč. Do dnešního dne byla na výše poskytnutý úvěr uhrazena částka ve výši 222 596 Kč. Dopisem ze dne 12. 4. 2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 377 404 Kč, avšak tato nebyla uhrazena.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu promlčení nároku. Právo na vrácení finančních prostředků mohl žalobce (jeho právní předchůdce) uplatňovat již od roku 2014, nikoliv až po skončení čerpání. Dovozoval, že se nejednalo o plnění ze smlouvy, nýbrž o plnění z neplatného právního důvodu, které je bezdůvodným obohacením. Bezdůvodné obohacení má ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, povinnost vydat. Lhůta k uplatnění nároku počala běžet nejpozději prvým dnem následujícím po dni, kdy bylo plnění čerpáno dlužníkem. Nejedná se o škodu, nýbrž o plnění z neplatného právního jednání. Žalovaný dále u jednání uvedl, že úvěr byl vzat na opravu bytu p. , jméno FO, , která se s ním rozešla a byt užívá, přičemž uhrazenou částku přesahující 200 000 hradil pouze on.3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 12. 3. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 3. 2019 byli žalovaný spolu s , jméno FO, uznáni vinnými, mj. že se záměrem získat neoprávněný majetkový prospěch, kdy věděli, že s ohledem na svou nepříznivou finanční situaci nebudou schopni stanovené splátky řádně hradit, po předchozí vzájemné domluvě, s využitím kopie osobních dokladů , jméno FO, a s využitím možnosti disponovat s jejím účtem č. , č. účtu, , bez jejího vědomí v místě jejich bydliště v , adresa, , se vydávali za , jméno FO, a vždy pod nepravdivou záminkou řádné úhrady ve stanovených lhůtách postupně jejím jménem vylákali finanční prostředky, které byly zaslány na její účet, kdy takto dne 9. 5. 2014 na základě smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, od společnosti , právnická osoba, . , adresa, vylákali částku ve výši 150 000 Kč, která byla dne 21. 5. 2014 připsána na účet , jméno FO, , tuto použili ve svůj prospěch a splátky v souladu s původním záměrem řádně nehradili, přičemž se záměrem vylákat vyšší částku tak u této společnosti dne 6. 8. 2014 na základě smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, vylákali částku ve výši 600 000 Kč, z níž byl uhrazen vylákaný úvěr ve výši 150 000 Kč, včetně úroků, přičemž zbylá částka ve výši 456 004,18 Kč byla dne 12. 8. 2014 připsána na účet , jméno FO, , tuto použili ve svůj prospěch a splátky v souladu s původním záměrem řádně nehradili, čímž způsobili společnosti , právnická osoba, . , adresa, (nyní , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, ) škodu ve výši 600 000 Kč, čímž spáchali zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byla poškozená společnost, , právnická osoba, , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v Paříži pod registračním číslem , tel. číslo, odkázána se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.5. Ze smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 8. 2014 bylo zjištěno, že na jméno , jméno FO, byla uzavřena s , právnická osoba, , smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 600 000 Kč. Z protokolu (č. l. 60) trestního spisu , spisová značka, vedeného u Okresního soudu v , adresa, bylo zjištěno, že , jméno FO, podala dne 4. 7. 2016 trestní oznámení ohledně jednání žalovaného poté, co dne 30. 6. 2016 u předchůdce žalobce zjistila, že byl na její jméno sjednán úvěr ve výši 600 000 Kč. Podáním zprávy k písemné žádosti PČR ze dne 27. 7. 2016 se předchůdce žalobce dne 5. 8. 2016 připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 600 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 postoupil předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, pohledávku za , jméno FO, , resp. žalovaným (jež je uvedena v příloze č. , hodnota, notářského zápisu , Anonymizováno, ) na žalobce.6. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. v platném znění – o. z.) a dospěl k závěru, že žalobce způsobil (resp. společně s p. , jméno FO, ) svým podvodným jednáním, za které byl pravomocně odsouzen, předchůdci žalobce škodu, kterou je ve smyslu § 2894 o. z. a § 2910 o. z. žalobci, coby právnímu nástupci původního věřitele, uhradit. Výše škody (po žalovaným provedených úhradách) činí 377 404 Kč. Soud k úhradě této částky žalovaného zavázal ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).7. Námitku promlčení soud vyhodnotil jako nedůvodnou. Úvěr byl poskytnut dne 9. 5. 2014. Předchůdce žalobce se na základě námitek podaných , jméno FO, dozvěděl o tom, že úvěr mohl být poskytnut jiné osobě než , jméno FO, dne 30. 6. 2016. Dne 5. 8. 2016 se předchůdce žalobce připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody z poskytnutého úvěru ve výši 600 000 Kč. Uplatněním práva v trestním řízení promlčecí lhůta podle § 648 o. z. neběží (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2958/2007, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu). Trestní řízení bylo pravomocně ukončeno dne 12. 3. 2019 s tím, že s nárokem na náhradu škody byl předchůdce žalobce odkázán na občanskoprávní řízení, které bylo zahájeno dne 27. 5. 2019. Promlčecí lhůta je tříletá (§ 629 o. z.) a ta, do dne podání žaloby neuplynula, neboť po celou dobu trestního řízení neběžela a po ukončení trestního řízení do podání občanskoprávní žaloby uběhla doba necelých tří měsíců, přičemž před zahájením trestního řízení neuběhla žádná doba, neboť předchůdce žalobce o tom, že žalovaný způsobil škodu nevěděl a ani pro podvod ze strany žalovaného vědět dříve nemohl (§ 619 o. z.).8. Námitku žalovaného, že byl v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, sp. zn. KSOS , spisová značka, usnesením ze dne 30. 1. 2023 osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, soud taktéž vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť jak vyplývá z § 416 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) v platném znění, osvobození podle § 414 insolvenčního zákona se netýká pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.9. K právnímu názoru žalovaného, že se jedná o plnění z neplatného právního důvodu, a že lhůta k uplatnění nároku začala běžet nejpozději prvním dnem následujícím po dni, kdy bylo plnění čerpáno dlužníkem je potřeba uvést, že právní důsledek smlouvy uzavřené podvodem spočívá v první řadě v tom, že žalovaný je povinen nahradit škodu, kterou tím žalobci způsobil. Škoda vzniklá předchůdci žalobce tu spočívá v plnění, které žalovaný získal tím, že na základě této smlouvy mu byla poskytnuta z majetku předchůdce žalobce částka 600 000 Kč. Žalobcem požadovanou částku je žalovaný tedy povinen poskytnout nikoliv z důvodu vydání bezdůvodn