24 C 169/2024-18 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 6. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 123 139 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 123 139 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 12. 2023 do zaplacení, dále částku ve výši 20 933,44 Kč, a dále úrok ve výši 76,04 % p.a z částky 100 000 Kč od 28. 12. 2023 do 18. 1. 2024 ve výši 4 448,18 Kč, úrok ve výši 76,04 % p.a z částky 100 000 Kč od 19. 1. 2024 do 19. 1. 2024 ve výši 38,30 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 100 000 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 12. 2023 dosáhne částky 385 171 Kč. Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalovaná smlouvu o úvěru podepsala dne 12. 9. 2023. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč (dále jen „úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 12. 9. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 76,04 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 7 620 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2023. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 933 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z nich bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázi SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru nebyla žalovanou žalobci uhrazena žádná částka. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil a domáhal se úhrady nové jistiny úvěru ve výši 118 942,10 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši 100 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 18 942,10 Kč) s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 28. 12. 2023 do zaplacení, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 100 000 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení s tím, že tento úrok požadoval v nominální roční úrokové sazbě 76,04 %, a částky 2 799 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr.2. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 9. 2023, akceptovaným žalobcem téhož dne, bylo prokázáno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který měla žalovaná žalobci splatit v 48 měsíčních splátkách po 7 620 Kč se splatností vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Mezi účastníky byla dohodnuta zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru ve výši 76,04 % ročně. Celkem měla žalovaná žalobci vrátit bez úhrady za pojištění částku ve výši 320 976 Kč. Potvrzením , jméno FO, , jméno FO, a.s., o vlastnictví účtu ze dne 21. 8. 2023 a dokladem , právnická osoba, ., o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne 12. 9. 2023 byla pod VS , var. symbol, provedena platba na účet žalované ve výši 100 000 Kč. Výzvou ze dne 20. 11. 2023 a výzvou ze dne 21. 12. 2023 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 26. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil dlužnou částku a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data odeslání oznámení. K výzvám a oznámení žalobce nepředložil doklady o jejich odeslání žalované. Z listiny označené Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná pobírá čistý měsíční příjem ve výši 31 624 Kč. Ve výdajích je uvedena částka životního minima ve výši 4 860 Kč, dále za bydlení (nájemné, inkaso) částka ve výši 4 712 Kč a na ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena částka ve výši 0 Kč. Celkem jsou výdaje uvedeny v částce 9 572 Kč. Z listiny bylo dále zjištěno, že žalovaná je zaměstnána od 2. 2. 2021 v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to u zaměstnavatele , právnická osoba, ., je svobodná a bydlí ve vlastním bytě. Z potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že průměrná měsíční mzda žalované činí 31 624 Kč. Z výpisu záznamu z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné záznamy. Z karty klienta a vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila žalobci žádnou částku. Předžalobní výzvou ze dne 5. 4. 2024, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání výzvy.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb).8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu řádně posuzoval schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Doložený příjem sám o sobě, bez toho, aniž by řádně byly doloženy a ověřeny skutečné výdaje žalované na bydlení, stravu a ostatní výdaje, není dostačující pro posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Mimo neověřené částky za bydlení jsou uváděné výdaje na živobytí ve výši životního minima, tedy částky 4 860 Kč, ve spojení s ostatními výdaji ve výši 0 Kč nejen z dlouhodobého, ale i z krátkodobého hlediska zcela nereálné.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě, co do žalovanou nevrácené jistiny ve výši 100 000 Kč vyhověl.10. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaná soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytla. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, ro