24 C 375/2023-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 10. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 82 400 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 82 400 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 %. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným dne 14. 3. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 47 000 Kč, který měl být splacen dne 22. 5. 2023. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobci v případě prodlení s úhradou jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobce nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobce požadoval poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, celkem ve výši 32 900 Kč. Žalobce dále uvedl, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný zaslal žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobce úvěr žalovanému vyplatil dne 14. 3. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z výpisu z bankovního účtu žalobce, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 1. 9. 2023.2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 14. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout na financování podnikatelských potřeb žalovaného bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěr ve výši 47 000 Kč na dobu 70 dní za poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí do dne jeho splacení, přičemž bylo stanoveno k jeho úhradě 5 splátek po 15 980 Kč. Smlouva obsahuje označení účastníků, závazky stran a další ustanovení týkající se předčasného splacení, prodloužení splatnosti, prodlení a případného odstoupení od smlouvy. Z písemné informace ze dne 22. 2. 2024 poskytnuté , právnická osoba, ., a potvrzení o platbě THE PAY bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla od žalobce dne 15. 3. 2023 připsána částka 47 000 Kč. Výzvou ze dne 11. 9. 2023, odeslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky 151 527,60 Kč do tří dnů.4. Žalobce tvrdil, že úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetové stránky www.nazivnost.cz, a proto bylo potřeba, aby žalobce její uzavření kvalifikovaným elektronickým podpisem prokázal. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2023 neobsahuje elektronický podpis ve shora uvedeném smyslu, a proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřena platně nebyla. Údaj o podpisu uvedený na smlouvě jako „Kód SMS verifikace: , Anonymizováno, “ neprokazuje, že smlouvu uzavřel žalovaný, neboť tento údaj sám o sobě neprokazuje žádnou skutečnost žalobcem tvrzeného postupu, natož identitu jednající osoby či následnou nezaměnitelnost dat podepsaného dokumentu (jeho integritu). V průběhu řízení nebylo ani prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána možnost uzavírat smlouvy tvrzeným způsobem, tak jako tomu je u některých jiných subjektů, např. bank, které při uzavírání smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu (za osobní účasti klienta) si zároveň dohodnou za stanovených podmínek možnost uzavírat smlouvy elektronicky. Lze dodat, že ani z ostatních žalobcem předložených důkazů nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by vedla k závěru, že žalovaný smlouvu s žalobcem uzavřel. Za tohoto stavu soud nároky z neplatně uzavřené smlouvy nemohl žalobci přiznat.5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl na jeho účet částku 47 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci poskytnuté peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil ve výši 47 000 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba pro první pololetí r. 2023 byla stanovena ve výši 7 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 15 % ročně.10. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalobce za právní zastoupení stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 82 400 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 4 420 Kč, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby a účast u jednání soudu) celkem 17 680 Kč. Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 4 úkony 1 200 Kč a z náhrady za promeškaný čas cestou k jednání za 2 půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 19 080 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 23 087 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 296 Kč, částku 26 383 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 57 %. Odečtením neúspěchu (43 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 14 % nákladů řízení, což v přepočtu činí částku 3 694 Kč.