24 C 380/2023-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 12. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 59 147,93 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 45 482,92 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % a úrok 29,91 % ročně z částky 39 000 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 5. 9. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované dne 5. 9. 2022 peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky, dohodnuté úroky a poplatky za pojištění uhradit v 48 měsíčních splátkách po 2 580 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V souladu se smlouvou o úvěru jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 21. 12. 2022 vyzval žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků za pojištění a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 47 585,92 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 22. 12. 2022 má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny 39 000 Kč až do jejího zaplacení. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byla žalovaná na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 45 482,92 Kč za každý den prodlení a od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 1. 1. 2023 pak žalobce uplatnil v souladu s ujednáním v článku 6. části B) smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 45 482,92 Kč do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla ze strany , právnická osoba, . na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci, a to s účinností ke dni 28. 7. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.2. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2022 bylo prokázáno, že předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se zavázal poskytnout žalované za úrok ve výši 66,79 % ročně úvěr ve výši 39 000 Kč, který měla žalovaná uhradit spolu s pojištěním ve 48 splátkách po 2 580 Kč vždy k 17. dni v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Z dokladu o vyplacení úvěru a sdělení , jméno FO, a.s. ze dne 21. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná od žalobce obdržela dne 5. 9. 2022 částku 39 000 Kč. Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce ze smlouvy č. , hodnota, . Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2023 odeslal žalobce žalované téhož dne a výzva k plnění ze dne 3. 11. 2023 byla odeslána zástupcem žalobce žalované dne 6. 11. 2023.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2022 jako neplatnou. Text uvedený ve smlouvě o úvěru pod části B) bod 1 o tom, že poskytovatel před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klienta, který mu předložil originály platných osobních dokladů, dokladů o příjmu a další doklady a informace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti, neprokazuje bez dalšího, že takto bylo učiněno a že schopnost žalované úvěr splácet byla posuzována.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě, co do nevrácené jistiny ve výši 39 000 Kč, vyhověl. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaná neposkytla, a proto soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu uložil žalované povinnost vrátit žalobci dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku10. Nad rámec lze dodat, že smlouva bez dalšího nesplňuje ani podmínky pro platnost právního jednání žalované (absence řádného podpisu) stanovené v § 561 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 a zákonem č. 297/2016 Sb.11. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 147,93 Kč, dále 15% úrok z prodlení z částky 45 482,92 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 29,91 % ročně z částky 39 000 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení, zamítl.12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.13. V souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, položky 1 bod 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků doměřil soud žalobci soudní poplatek z žaloby. Soudní poplatek činí celkem 2 958 Kč, uhrazeno bylo 2 366 Kč, zbývá doplatit 592 Kč.