24 C 75/2024-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 39 670 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 657,34 Kč od 29. 9. 2022 do 20. 2. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 169,44 Kč od 29. 9. 2022 do 20. 2. 2023, úrok 10,85 % ročně z částky 39 000 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 39 000 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %. Žalobce tvrdil, že za žalovanou byla na žalobce postoupena pohledávka od společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „banka“), a to ze Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi bankou a žalovanou dne 29. 9. 2022 na částku 39 000 Kč. Banka žalované poskytla úvěr převodem na její účet. Dohodnuté pravidelné měsíční splátky ve výši 814,34 Kč žalovaná nesplácela, a proto banka prohlásila úvěr ke dni 20. 2. 2023 za okamžitě splatný. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka ze dne 29. 9. 2022 bylo prokázáno, že banka se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč za roční úrok 10,85 %. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala dne 29. 9. 2022 ve výši 39 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2023/16 ze dne 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná nesplatila na úvěr žádnou splátku. Smlouvou ze dne 12. 9. 2023 a přílohou č. 1 (poř. č. , hodnota, ) ke smlouvě bylo prokázáno, že banka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Oznámení o prohlášení úvěru za splatný s výzvou k úhradě ze dne 22. 2. 2023 bylo žalované odesláno 23. 9. 2023 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 bylo žalované odesláno 26. 9. 2023.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by banka ve shora uvedeném smyslu posuzovala schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Informace z databází nejsou samy o sobě dostatečné pro posouzení schopnosti úvěr splácet, neboť z nich nelze zpravidla dovodit skutečné výdaje na živobytí. Konečně nelze také přehlédnout, že žalovaná neuhradila ani jednu splátku.9. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy, že byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána schopnost žalované úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě, co do žalovanou nevrácené jistiny ve výši 39 000 Kč, vyhověl. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaná neposkytla, a proto soud v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložil žalované dlužnou částku zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.11. Ve zbytku, tedy aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 670 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 657,34 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 169,44 Kč, úrok ve výši 10,85 % ročně z částky 39 000 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a 15% zákonný úrok z prodlení z částky 39 000 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, soud žalobu zamítl.12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu.13. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu). Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 2 178 Kč. Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 587 Kč, částku 3 765 Kč. Žalobce byl úspěšný co do částky 39 000 Kč, tj. v rozsahu 73,54 %, neúspěšný co do částky 14 031 Kč (včetně požadovaných úroků do dne rozhodnutí soudu), tj. v rozsahu 26,46 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 47,08 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 1 772,56 Kč.