24 C 8/2024-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši 8 032 Kč od 17. 9. 2009 do 11. 11. 2010. Žalobce tvrdil, že žalovaný dne 17. 9. 2009 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitel"), smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen "smlouva"), na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli splatit celkem částku 22 032 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by splatnost poslední splátky připadla na den 11. 11. 2010. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou příslušenstvím pohledávky. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku ve výši 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, ., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako „přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 20 032 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 12 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 8 032 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. , Anonymizováno, došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 17. 9. 2018. V příloze – Seznamu postoupených pohledávek se pohledávka nachází na řádku č. , adresa, . Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7.2015 (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 11. 11. 2010 počítaný z žalované jistiny pohledávky.2. Žalobce je zahraniční právnickou osobou. Příslušnost k projednání věci je dána ve smyslu čl. 18 bod 2 nařízení EU č. 1215/2012, ze dne 12. 12. 2012, bydlištěm žalovaného, které je na území České republiky.3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Smlouvou o půjčce č. , tel. číslo, uzavřenou dne 17. 9. 2009 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , IČ: , IČO, poskytl žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, celkem tedy částku 22 032 Kč v 59 týdenních splátkách po 372 Kč a poslední splátkou ve výši 84 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy uzavřenou dne 19. 6. 2015 mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , a společností , Anonymizováno, a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi touto společností a žalobcem ze dne 24. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, týkající se první smlouvy o postoupení, bylo žalovanému odesláno dne 30. 7. 2015. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2018, týkající se druhé smlouvy o postoupení, bylo žalovanému odesláno dne 19. 9. 2018. Výzva před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023 byla žalovanému odeslána dne 12. 9. 2023. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 2 000 Kč.5. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, a proto soud na skutkový stav aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) dosavadní právní předpisy, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.12. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.13. Listinami bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na základě které žalovaný (spotřebitel) od předchůdce žalobce (podnikatele) převzal částku ve výši 12 000 Kč, kterou měl vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč v 59 týdenních splátkách. Žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 2 000 Kč.14. Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (spotřebitelské smlouvy) nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry (k tomu viz Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 10. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 387) znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.). Ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 2010 (tedy v době uzavření smlouvy) stanovilo (v rozporu s úvodními ustanoveními a zejména čl. 3 a čl. 5 Směrnice Rady ES č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993), že neplatnosti ujednání v rámci spotřebitelských smluv je třeba se dovolat (relativní neplatnost). S účinností od 1. 8. 2010 (zákon č. 155/2010 Sb.) bylo ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. změněno tak (v souladu s uvedenou směrnicí), že ujednání ve spotřebitelských smlouvách demonstrativně vymezená v § 56 obč. zák. jsou neplatná. Absolutní neplatnost je povinen soud zkoumat z úřední moci, a to, jak z výše uvedeného vyplývá i ve vztahu ke smlouvám uzavřeným před 1. 8. 2010.15. Půjčka byla žalovanému poskytnuta obchodní společností v rámci její podnikatelské činnosti, jejímž smyslem je vytváření zisku. V této souvislosti je sjednaný souhrnný poplatek nutno postavit na roveň úroku (§ 658 odst. 1 obč. zák.), jakožto ceny za dočasně poskytnuté peněžní prostředky. Dohodnutou výši souhrnného poplatku, který přesahuje 60 % poskytnuté částky, soud vyhodnotil jako nepřiměřené ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), a tedy neplatné (§ 39 obč. zák.). Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy soud shledal nejen k sjednané výši souhrnného poplatku, ale, s ohledem na adhezní povahu smlouvy, kdy je zřejmé, že bez sjednání poplatku by předchůdce žalobce (původní věřitel) smlouvu s žalovaným neuzavřel, ve vztahu k celé smlouvě.16. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.) ve vztahu k jistině částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 10 000 Kč (12 000 Kč – 2 000 Kč). V průběhu řízení žalobce neprokázal, že by žalovaného požádal o plnění (nebyla prokázána výzva žalobce k vydání bezdůvodného obohacení, jež by byla doručena do dispozice žalovaného – odeslání výzvy bez dalšího neprokazuje její doručení do dispozice adresátovi), a proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 563 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že dosud nenastala spl