27 C 19/2024-58 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2023 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 70 912 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému v celkem 51 případech, kdy žalovaný cestoval bez platné jízdenky na lince městské hromadné dopravy provozované předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a to dne 7. 2. 2012, 7. 2. 2012, 13. 2. 2012, 13. 2. 2012, 14. 2. 2012, 17. 2. 2012, 12. 9. 2012, 12. 9. 2012, 30. 1. 2013, 31. 1. 2013, 4. 2. 2013, 5. 2. 2013, 5. 2. 2013, 4. 6. 2013, 5. 6. 2013, 8. 6. 2013, 13. 7. 2013, 8. 11. 2013, 16. 11. 2013, 7. 12. 2013, 9. 12. 2013, 14. 12. 2013, 16. 12. 2013, 16. 12. 2013, 22. 12. 2013, 2. 1. 2014, 6. 1. 2014, 7. 1. 2014, 8. 1. 2014, 13. 1. 2014, 15. 1. 2014, 16. 1. 2014, 25. 1. 2014, 11. 2. 2014, 5. 5. 2014, 6. 5. 2014, 7. 6. 2014, 8. 6. 2014, 17. 9. 2014, 5. 10. 2014, 13. 10. 2014, 2. 12. 2014, 18. 3. 2015, 25. 3. 2015, 19. 5. 2015, 5. 1. 2016, 17. 4. 2000, 12. 7. 2016, 29. 5. 2017, 31. 8. 2017 a 1. 12. 2017, kdy za každého jednotlivou jízdu vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 15 Kč (za rok 2012), 16 Kč (za rok 2013) a 20 Kč (za roky 2014 až 2017). Pohledávky byly posléze postoupeny na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K jednání nařízenému na den 12. 3. 2024 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to 51x záznamu o přepravě, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, 6x tarifu, 6x přepravních podmínek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy včetně podacího archu.5. Z výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:6. Z ceníku jízdného a ze smluvních přepravních podmínek společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že výše přirážky k jízdnému činila v r. 2012 a do 30. 4. 2013 částku 1 000 Kč a od 1. 5. 2013 a v letech 2014 až 2017 částku 1 500 Kč. Cena obyčejné nepřestupní jízdenky činila v roce 2012 částku 15 Kč, v roce 2013 částku 16 Kč a v letech 2014 až 2017 částku 20 Kč. Z 51 dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl ve dnech 7. 2. 2012, 7. 2. 2012, 13. 2. 2012, 13. 2. 2012, 14. 2. 2012, 17. 2. 2012, 12. 9. 2012, 12. 9. 2012, 30. 1. 2013, 31. 1. 2013, 4. 2. 2013, 5. 2. 2013, 5. 2. 2013, 4. 6. 2013, 5. 6. 2013, 8. 6. 2013, 13. 7. 2013, 8. 11. 2013, 16. 11. 2013, 7. 12. 2013, 9. 12. 2013, 14. 12. 2013, 16. 12. 2013, 16. 12. 2013, 22. 12. 2013, 2. 1. 2014, 6. 1. 2014, 7. 1. 2014, 8. 1. 2014, 13. 1. 2014, 15. 1. 2014, 16. 1. 2014, 25. 1. 2014, 11. 2. 2014, 5. 5. 2014, 6. 5. 2014, 7. 6. 2014, 8. 6. 2014, 17. 9. 2014, 5. 10. 2014, 13. 10. 2014, 2. 12. 2014, 18. 3. 2015, 25. 3. 2015, 19. 5. 2015, 5. 1. 2016, 17. 4. 2000, 12. 7. 2016, 29. 5. 2017, 31. 8. 2017 a 1. 12. 2017 kontrolován revizory společnosti , právnická osoba, při použití dopravních prostředků na linkách městské hromadné dopravy provozované společností a neprokázal se platnou jízdenkou. Žalovaný byl v dohodách vyzván k úhradě jízdného ve výši 15 Kč (u 8 jízd vykonaných v r. 2012), 16 Kč (u 15 jízd vykonaných v r. 2013) a 20 Kč (u 28 jízd vykonaných v r. 2014 až 2017) a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč (u 25 jízd vykonaných v r. 2012 a 2013) a 1 500 Kč (u dalších 26 jízd vykonaných v letech 2013 až 2017). Žalovaný dohody podepsal a jeho totožnost byla zjištěna z občanského průkazu č. , anonymizováno, (u jízd v období od 7. 2. 2012 do 17. 2. 2012), , anonymizováno, (u jízd dne 12. 9. 2012), , anonymizováno, (u jízd v období od 30. 1. 2013 do 6. 5. 2014), , anonymizováno, (u jízdy dne 17. 9. 2014) a prostřednictvím Policie ČR a Městské policie , anonymizováno, u ostatních jízd v období od 7. 6. 2014 do 1. 12. 2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 10. 2021 mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky z přepravní kontroly, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala existenci závazkového vztahu mezi její předchůdkyní a žalovaným z titulu konkludentně uzavřené smlouvy o přepravě osob u jízd vykonaných v r. 2012 (8 jízd), 2013 (15 jízd), 2014 (17 jízd), 2015 (3 jízdy), 2016 (3 jízdy) a 2017 (3 jízdy), celkem tedy 51 jízd, a to dle § 760 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (u 25 jízd vykonaných v r. 2012 a 2013) a dle § 2550 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (u 26 jízd vykonaných v letech 2014 až 2017). Žalovanému tímto vzniklo právo, aby jej předchůdkyně žalobkyně přepravila do místa určení řádně a včas, a současně i povinnost zaplatit stanovené jízdné. Výše jízdného 15 Kč za rok 2012, 16 Kč za rok 2013 a 20 Kč za roky 2014 až 2017 byla zjištěna z ceníků jízdného. Jelikož se žalovaný při kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po něm i částku 15x 1 000 Kč (u 8 jízd za rok 2012 a 5 jízd za rok 2013) a 38 x 1 500 Kč (dalších 10 jízd za rok 2013, když od 1. 5. 2013 došlo v § 18a odst. 3 vyhlášky č. 111/1994 Sb. k navýšení přirážky z 1 000 Kč na 1 500 Kč, 17 jízd za rok 2014, 3 jízdy za rok 2015, 3 jízdy za rok 2016 a 3 jízdy za rok 2017) za jízdy bez platného jízdního dokladu jako přirážku k jízdnému dle příslušných ustanovení zákona o dráhách. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážky k jízdnému žalobkyni či její předchůdkyni uhradil, proto byl zavázán k úhradě požadované dlužné celkové částky 70 912 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne následujícího po zjištění té které jízdy bez platné jízdenky až do zaplacení. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávky za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávek a je oprávněna tyto pohledávky vymáhat soudní cestou.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 15 557 Kč. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 2 837 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 3 940 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby) a 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky.