27 C 277/2023-44 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2023 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 42 055 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného jízdného včetně přirážky k jízdnému v celkem 28 případech, kdy žalovaný cestoval bezplatné jízdenky na lince městské hromadné dopravy provozované předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a to dne 13. 11. 2012, 13. 1. 2016, 15. 1. 2016, 2. 2. 2016, 8. 2. 2016, 29. 2. 2016, 8. 4. 2016, 25. 4. 2016, 28. 4. 2016, 5. 5. 2016, 12. 5. 2016, 28. 5. 2016, 2. 6. 2016, 25. 6. 2016, 11. 8. 2016, 6. 9. 2016, 21. 9. 2016, 3. 10. 2016, 10. 10. 2016, 3. 11. 2016, 28. 11. 2016, 12. 6. 2017, 2x 13. 6. 2017, 29. 6. 2017, 5. 9. 2017, 12. 9. 2017 a 14. 11. 2017, kdy za každou jednotlivou jízdu mu vznikla povinnost uhradit jízdné 15 Kč (za rok 2012), resp. 20 Kč (za roky 2016 a 2017), a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (za rok 2012), resp. 1 500 Kč (za roky 2016 a 2017). Pohledávky byly posléze postoupeny na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. K jednání nařízenému na den 12. 3. 2024 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to 28x záznamu o přepravě, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, 3x tarifu, 3x přepravních podmínek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy včetně podacího archu.5. Z výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:6. Z ceníku jízdného a ze smluvních přepravních podmínek společnosti , právnická osoba, částku 15 Kč a v roce 2016 a 2017 částku 20 Kč. Z 28 dohod s cestujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl ve dnech 13. 11. 2012, 13. 1. 2016, 15. 1. 2016, 2. 2. 2016, 8. 2. 2016, 29. 2. 2016, 8. 4. 2016, 25. 4. 2016, 28. 4. 2016, 5. 5. 2016, 12. 5. 2016, 28. 5. 2016, 2. 6. 2016, 25. 6. 2016, 11. 8. 2016, 6. 9. 2016, 21. 9. 2016, 3. 10. 2016, 10. 10. 2016, 3. 11. 2016, 28. 11. 2016, 12. 6. 2017, dvakrát ve dne 13. 6. 2017, 29. 6. 2017, 5. 9. 2017, 12. 9. 2017 a 14. 11. 2017 kontrolován revizory společnosti , právnická osoba, při použití dopravních prostředků na linkách městské hromadné dopravy provozované společností a neprokázal se platnou jízdenkou. Žalovaný byl v dohodách vyzván k úhradě jízdného ve výši 15 Kč (u jízdy vykonané v r. 2012) a 20 Kč (u 27 jízd vykonaných v r. 2016 a 2017) a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč (u jízdy vykonané v r. 2012) a 1 500 Kč (u 27 jízd vykonaných v r. 2016 a 2017). Žalovaný dohody podepsal a jeho totožnost byla u 27 jízd vykonaných v r. 2016 a 2017 zjištěna z občanského průkazu č. , č. dokladu, a u jízdy vykonané v r. 2012 prostřednictvím Policie ČR. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 10. 2021 mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky z přepravní kontroly, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala existenci závazkového vztahu mezi její předchůdkyní a žalovaným z titulu konkludentně uzavřené smlouvy o přepravě osob u 28 jízd vykonaných v r. 2012, 2016 a 2017 dle § 760 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (u jízdy vykonané v r. 2012) a dle § 2550 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (u 27 jízd vykonaných v r. 2016 a 2017). Žalovanému tímto vzniklo právo, aby jej předchůdkyně žalobkyně přepravila do místa určení řádně a včas, a současně i povinnost zaplatit stanovené jízdné. Výše jízdného 15 Kč za rok 2012 a 20 Kč za roky 2016 a 2017 byla zjištěna z ceníků jízdného. Jelikož se žalovaný při kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po něm i částku 1 000 Kč (za rok 2012) a 27x 1 500 Kč (za roky 2016 a 2017) za jízdy bez platného jízdního dokladu jako přirážku k jízdnému dle příslušných ustanovení zákona o dráhách. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážky k jízdnému žalobkyni či její předchůdkyni uhradil, proto byl zavázán k úhradě požadované dlužné celkové částky 42 055 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne následujícího po zjištění té které jízdy bez platné jízdenky až do zaplacení. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávky za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávek a je oprávněna tyto pohledávky vymáhat soudní cestou.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 3 483 Kč. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 683 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, jednoduchou předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby) a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky.