28 C 101/2024-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek v souhrnné výši 23 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 25. 1. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a úroku ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2017 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 24. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na společnost , právnická osoba, , která pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.2. Podáním došlým soudu dne 9. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 24. 11. 2017 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 25. 1. 2019 do 15. 11. 2023, bez uvedení důvodu. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, a současně v omluvené nepřítomnosti žalobkyně a zástupkyně žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.5. Postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ 130 000 na žalobkyni má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, kterou uzavřela společnost , právnická osoba, . za jako postupitel a , právnická osoba, , jako postupník, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2022 uzavřené mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně příloh těchto smluv obsahující seznam postupovaných pohledávek. Z uvedených listin soud zjistil, že v obou smlouvách si smluvní strany sjednaly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy, v přílohách je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy , Anonymizováno, .6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 24. 11. 2017 mezi , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 23 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 41 818 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 2 214 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 10 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 114 Kč, a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 4 140 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 987 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru.7. Před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři „Žádost o úvěr“, který žalobkyně předložila soudu k prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Formulář je podepsán žadatelem o úvěr a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně dne 24. 11. 2017. Ve formuláři je vyplněním předtištěných polí uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, má příjem ve výši 12 766 Kč, jako podklad pro ověření příjmu je uvedena listina označená „výplatní pásky a pracovní smlouva“, výdaje na bydlení a energie činní 2 500 Kč, na dopravu, jídlo, léky, osobní náklady činní 3 410 Kč, bydlí u rodičů a je svobodný. K prokázání, že uvedené údaje byly ověřeny. Žalobkyně předložila výplatní pásku žalovaného za měsíc říjen 2017 (výše čisté mzdy 12 766Kč), pracovní smlouvu ze dne 6. 9. 2017 z těchto listin má soud za prokázané, že údaje o příjmu žalovaného byly ověřeny z předložených listin. K tvrzenému bydlení u rodičů žalobkyně předložila výstup z nahlížení do katastru nemovitostí prostřednictvím internetu a výzvu České pošty s. p. k vyzvednutí zásilky, z nichž soud zjistil, že dům č.p. , Anonymizováno, na adrese , Anonymizováno, , , adresa, je ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , a že žalovanému byla na tuto adresu doručována poštovní zásilka, z uvedeného soud učinil závěr, že tvrzení o tom, že žalovaný bydlí u rodičů byla tímto způsobem ověřeno.8. Žalovaný byl dopisem ze dne 26. 2. 2020, vyzván k okamžitému uhrazení dluhu. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 26. 2. 2020.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka společnosti , právnická osoba, , a tato společnost následně další smlouvou postoupila pohledávku žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitel