28 C 121/2024-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 16 834,36 Kč s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 14 834,36 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 834,36 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 752,68 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 183,41 Kč, s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 9. 9. 2021, žalobkyně poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do 25. 8. 2024 spolu se smluvenými úroky ve výši 13,90 % ročně, výše anuitní měsíční splátky byla stanovena na 873 Kč, splatné ke každému 25. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek a v souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek došlo k zesplatění celé pohledávky. O zesplatnění žalobkyně informovala žalovanou dopisem ze dne 4. 10. 2023. Součástí žalované částky jsou také úvěrové poplatky v celkové výši 2 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 9. 2021 č. , hodnota, , číslo úvěrového účtu , Anonymizováno, , soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnou žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, s dobou trvání 36 měsíců, splatným do 25. 8. 2024 se zápůjční úrokovou sazbou 13,90 % ročně, s výší anuitní splátky 873 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit a hradit poplatky. Úvěr je žalovaná oprávněna čerpat do 17. 9. 2021, na účet č. , č. účtu, . Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěr č. , hodnota, , číslo úvěrového účtu , Anonymizováno, , soud zjistil, že dodatek byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou dne 9. 3. 2023, v dodatku je uvedeno, že na základě čerpání úvěru vznikl žalované dluh, který ke dni 6. 3. 2023 činí 15 071,53Kč, z toho vyčerpaná jistina úvěru činí 14 834,36 Kč a úroky z úvěru 234,84 Kč a úrok z prodlení 2,33 Kč. Tento dluh žalovaná podpisem dodatku uznává co do jeho důvodu a výše. Žalobkyně a žalovaná se v dodatku dohodly, s ohledem na nepřiznivou finanční situaci žalované, na odkladu splátek vyčerpané jistiny úvěru a úroků na období od 25. 3. 2023 do 25. 4. 2023 včetně. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 9. 9. 2021 částku 25 000 Kč, a celkem na úvěr uhradila 16 348,55 Kč.5. Žalobkyně dopisem ze dne 4. 10. 2023 odeslaným dne 5. 10. 2023 vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužných částek po splatnosti ze smlouvy ze dne 9. 9. 2021, což činí s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena nejpozději do 22. 11. 2023 přistupuje žalobkyně k úvěrovému opatření a vyzývá žalovanou ke splacení celé úvěrové pohledávky. Uvedené soud zjistil z dopisu samého a kopie obálky poštovní zásilky. Žalovaná byla dopisem ze dne 15. 12. 2023 vyhotoveným advokátem zastupujícím žalobkyni, odeslaným dne 15. 12. 2023, vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby, nejpozději do 22. 12. 2023. Uvedené soud zjistil z dopisu samého a poštovního podacího archu.6. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru soud z jednotlivých listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující skutková zjištění. Z výpisů učtu žalované, který pro žalovanou vedla žalobkyně, soud zjistil, že na účet žalobkyně nebyla v žádném měsíci připsána pravidelná platba v obdobné výši, o které by bylo možné soudit, že se jedná o pravidelný příjem. Přijaté platby jsou vklady hotovosti, v různé výši, v různé dny v měsíci. V období od 27. 7. 2021 – 26. 8. 2021 byla připsána částka 50 700 Kč a odepsána 50 711,20 Kč, konečný zůstatek 0,97 Kč, v období od 26. 6. 2021 - 26. 7. 2021 byla připsána částka 28 500 Kč a odepsána 28 711,18 Kč, konečný zůstatek 12,17 Kč, v období 27. 5. 2021 – 25. 6. 2021 byla připsána částka 25 000 Kč a odepsána 24 777,92 Kč, konečný zůstatek 223,33 Kč, v období od 27.4. 2021 – 26. 5. 2021 byla připsána částka 40 200 Kč a odepsána 40 307,35 Kč, konečný zůstatek 1,25 Kč, v období 27. 3. 2021 – 26. 4. 2021 byla připsána částka 47 100 Kč a odepsána 73 054,65 Kč, konečný zůstatek 108 Kč, v období od 27. 2. 2021 – 26. 3. 2021 byla připsána částka 26 700 Kč a odepsána 698 Kč, konečný zůstatek 26 063,25 Kč, v období 27. 3. 2021 – 26. 4. 2021 byla připsána částka 47 100 Kč a odepsána 73 054,65 Kč, konečný zůstatek 108 Kč. Z listiny návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení vzal soud za prokázané, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vyšla z údajů, že žalovaná má měsíční příjem ve výši 30 000 Kč, další příjmy ve výši 25 000 Kč, a příjem rodinných příslušníků v domácnosti ve výši 8 333 Kč, vše doloženo čestným prohlášením, dále že výdaje žalované tvoří náklady spojené s bydlením ve výši 3 000 Kč, ostatní výdaje 5 000 Kč, prohlášené měsíční výdaje domácnosti jsou 8 000 Kč, žalovaná má jedno dítě nad 10 let, celkové spočítané výdaje domácnosti 26 297 Kč. Žalobkyně zjistila informace o žalované v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku, v BRKI, NRKI, celková výše dalších splátek činila 1 338 Kč.7. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Výše uvedenými důkazy má soud za prokázaný skutkový stav, právně relevantní tvrzení, v dostačujícím rozsahu pro rozhodnutí ve věci.8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.9. Žalobkyně své nároky zakládala na smlouvě, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou