28 C 124/2024-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek ve výši 59 828,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 070,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 931,57 Kč, zákonného úroku z částky 59 828,20 Kč za dobu od 24. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 11,7 % ročně z částky 27728,20 Kč za dobu od 25. 4. 2023 do zaplacení, jako nároků ze Smlouvy o úvěru – Expres půjčka, uzavřenou mezi právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovaným dne 8. 4. 2021. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru ve výši 11,70 % ročně a sjednané poplatky. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné splátky, využila banka svého práva a dopisem ze dne 24. 4. 2023 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 24. 4. 2023. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 60 041,10 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním. Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023, dohody o úhradě úplaty ze dne 15. 11. 2023, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 21. 11. 2023, přílohy č. 1 (seznam postupovaných pohledávek), soud zjistil, že , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník se ve smlouvě dohodly o postoupení pohledávek. V seznamu postoupených pohledávek je specifikována pohledávka za žalovaným (označený jménem, příjmením) označením čísla smlouvy. Byla splněna sjednaná podmínka účinnosti postoupení pohledávek, zaplacení úplaty. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 27. 11. 2023, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , číslo, , na nového věřitele, žalobkyni.5. Ze „Smlouvy o úvěru Expres půjčka““ soud vzal za prokázané, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako klient s , právnická osoba, . jako bankou dne 8. 4. 2021. Ve smlouvě si žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali, že banka poskytne klientovi jako úvěrovanému spotřebiteli spotřebitelský splátkový úvěr ve výši 100 000 Kč, který klient uhradí v měsíčních anuitních splátkách ve výši 3 505,74 Kč spolu s úrokem a sjednaným pojištěním. Úvěr bude poskytnut na účet č. , č. účtu, , a z tohoto účtu bude úvěr splácen formou zápočtu. Poskytnutí úvěru dne 8. 4. 2021 má soud za prokázané z výpisu z úvěrového účtu ze dne 30. 4. 2021.6. Z „Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty“ soud zjistil, že žalovaný při podání žádosti vyplnil k požadavku právní předchůdkyně žalobkyně následující údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Bydlí v nájmu, dosažené vzdělání střední, je svobodný, je zaměstnán na dobu neurčitou, průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce je 30 000 Kč, srážky ze mzdy 0 Kč.7. Z „Platební historie“ má soud za prokázané, že žalovaný celkem uhradil částku 60 041,10 Kč.8. Z „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ ze dne 22. 5. 2024, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru vypočetla disponibilní částku pro splácení úvěru tak, že od příjmů (20 000 Kč) byly odečteny interní splátky, externí splátky a životní náklady v částce 10 862 Kč. Do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima dle nařízení vlády 40/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěná z veřejných databází. Příjem byl ověřen z „potvrzení o příjmu“ vystaveném zaměstnavatelem žalovaného, průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce je uveden ve výši 27 310 Kč.9. Z „Oznámení o prohlášení úvěru za splatný“ ze dne 26. 4. 2023, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že prohlašuje úvěr č. , číslo, na částku 100 000 Kč za splatný ke dni 24. 4. 2023 a vyzývá jej k úhradě dluhu ve výši 63 170,21 Kč do 10. 5. 2023.10. Z „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 27. 2. 2024, soud zjistil, že touto výzvou byl žalovaný advokátem zastupujícím žalobkyni vyzván k úhradě dluhu vzniklého ze smlouvy o úvěru Expres půjčka ze dne 8. 4. 2021, ve lhůtě do 13. 3. 2024.11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládá nároky uplatněné žalobou na smlouvě uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 8. 4. 2021, na tuto smlouvu dopadá regulace zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen „ZoSÚ“), smlouva naplňuje znaky smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 tohoto zákona, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, jak její obsah ve vazbě na účel zákona vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takový