28 C 165/2024-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek ve výši 12 109,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 985,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 702,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 600 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a úroku z částky 10 000 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 24,49 % ročně, jako nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 21. 11. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též jako smlouva), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet dle spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se ujednáním smlouvy zesplatněn ke dni 2. 3. 2022. Žalovaný na pohledávky dle smlouvy ničeho neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 21. 9. 2023 se společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli (čl. I. smlouvy), že postupitel postupuje postupníkovi za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky. V příloze č. 1 smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy (, Anonymizováno, ). V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 29. 9. 2023, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 27. 10. 2023, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na nového věřitele, žalobkyni, a současně jej vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 11. 2021 soud zjistil, že ve smlouvě je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako zákazník žalovaný, ve smlouvě je sjednáno, že věřitel poskytne zákazníkovi bezúčelový, spotřebitelský úvěr ve formě kreditní karty s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru, 10 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, bankovní účet zákazníka , Anonymizováno, , je sjednán způsob splácení a zápůjční úroková sazba (60%). Žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného, z čehož má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy ověřovala totožnost žalovaného. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že účet uvedený ve smlouvě je účtem žalovaného, a z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že dne 21. 11. 2021 byla na tento připsána platba 10 000 Kč z účtu č. , č. účtu, , z čehož ve spojení se zjištěními z potvrzení o provedení transakce z účtu č. , č. účtu, , že jako majitel účtu je vedena společnost , Anonymizováno, s.r.o., má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 21. 11. 2021 částku 10 000 Kč na základě smlouvy č. , hodnota, . Z přehledu plateb a čerpání k půjčce č. , hodnota, soud dále zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně neevidovala žádnou platbu ze strany žalovaného na smlouvu č. , hodnota, . Žalobkyně, prostřednictvím advokáta, vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu, jak bylo zjištěno z výzvy ze dne 15. 2. 2024 a připojeného podacího lístku ze dne 16. 2. 2024, nejpozději do 1. 3. 2024.5. Žalobkyně k prokázání toho, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala, před uzavřením smlouvy, úvěruschopnost žalovaného, předložila výplatní pásky za období červen 2021, červenec 2021, září 2021 a říjen 2021, z těchto soud zjistil výši vyplacené čisté mzdy žalovanému v jednotlivých měsících (15 865 Kč, 16 781 Kč, 20 103 Kč, 20 363 Kč). Z potvrzení o výši příjmu žalovaného, které předložila žalobkyně má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, měla při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného tato potvrzení k dispozici. Dále žalobkyně předložila přehled transakcí z účtu žalovaného, soud posuzoval, zda lze některé z transakcí vyhodnotit jako platby na bydlení (nájemné, platby dodavateli energií) a dopěl k závěru, že jelikož žádná z plateb takto označena není, a současně se pravidelně každý měsíc neopakuje platba ve výši, jenž by mohla být platbou např. nájemného, dospěl soud k závěru, že z těchto informací nemohla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit skutečné výdaje žalovaného.6. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.7. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě, která je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve dle § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.8. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivn