28 C 215/2024-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se v řízení domáhala, aby bylo žalovaným uloženo společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 21 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 6 750 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 21. 12. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 21. 1. 2024 do zaplacení, což odůvodnila tím, že žalovaní byli povinni platit nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci na dobu od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023 a dle nájemní smlouvy na dobu od 1. 1. 2024 do 5. 3. 2024. Žalovaní neuhradili žalobkyni nájemné za měsíc prosinec 2023 ve výši 5 700 Kč a zálohu na služby splatné v tomto měsíci ve výši 800 Kč za vodu a ve výši 250 Kč za odpady, nájemné za měsíc leden 2024 ve výši 7 200 Kč a zálohu na služby splatné v tomto měsíci ve výši 800 Kč za vodu a ve výši 250 Kč za odpady, nájemné za měsíc únor 2024 ve výši 7 200 Kč a zálohu na služby splatné v tomto měsíci ve výši 800 Kč za vodu a ve výši 250 Kč za odpady. Za rok 2023 spotřebovali žalovaní 41 m3 vody x 61,- Kč/m3, tj. odebrali vodu za 2 501 Kč a uhradili na zálohách 1 600 Kč, tj. nedoplatek činí částku ve výši 901 Kč, za rok 2023 měli za odvoz odpadu při třech lidech osobách uhradit částku ve výši 3 x 83 Kč za měsíc, tj. 500 Kč, neuhradili ničeho, nedoplatek tak činí 500 Kč. Za rok 2024 spotřebovali žalovaní 25 m3 vody x 67,2 Kč/m3, tj. odebrali vodu za 1 680 Kč a neuhradili na zálohách ničeho, tj. nedoplatek činí částku ve výši 1 680 Kč, za rok 2024 měli za odvoz odpadu při třech osobách uhradit částku ve výši 3 x 83 Kč za měsíc, tedy 500 Kč, když neuhradili ničeho a tedy nedoplatek činní 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované k uhrazení dluhu před podáním žaloby.2. K žalobě se žalovaní vyjádřili tak, že nájem za měsíc prosinec 2023 a za měsíc leden 2024 žalobkyni uhradili, a že není v jejich silách uhradit žalovanou částku najednou, navrhují měsíční splátky ve výši 300 Kč.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalované 1 a žalovaného 2, neboť žalovaní, ač řádně a včas předvoláni, se k soudu bez omluvy nedostavili, o odročení jednání nepožádali.4. Z jednotlivých listinných důkazů soud učinil následují skutková zjištění, která jsou závěrem o skutkovém stavu.5. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2023 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako pronajímatel s žalovanými jako nájemci, v záhlaví smlouvy je na straně nájemců uvedena spolubydlící , jméno FO, . Předmětem smlouvy je přenechání bytové jednotky č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, do užívání nájemcům. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023. V článku V. smlouvy je sjednáno nájemné ve výši 5 700 Kč měsíčně, dále je nájemce povinen hradit zálohy na služby související s užíváním bytu, a to ve výši 1 050 Kč měsíčně, z toho je 800 Kč záloha na studenou vodu a 250 Kč na odpady. Nájemné a zálohy na služby je nájemce povinen hradit do 20. dne měsíce na měsíc následující.6. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2024 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako pronajímatel s žalovanými jako nájemci, v záhlaví smlouvy je na straně nájemců uvedena spolubydlící , jméno FO, . Předmětem smlouvy je přenechání bytové jednotky č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, do užívání nájemcům. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 5. 3. 2024. V článku V. smlouvy je sjednáno nájemné ve výši 6 150 Kč měsíčně, dále je nájemce povinen hradit zálohy na služby související s užíváním bytu, a to ve výši 1 050 Kč měsíčně, z toho je 800 Kč záloha na studenou vodu a 250 Kč na odpady. Nájemné a zálohy na služby je nájemce povinen hradit do 20. dne měsíce na měsíc následující.7. Žalobkyně vyúčtovala svoz odpadu za období 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023, výsledek vyúčtování činil nedoplatek 247 Kč. Žalobkyně vyúčtovala svoz odpadu za období 1. 1. 2024 do 5. 3. 2024, výsledek vyúčtování činil nedoplatek 500 Kč. Žalobkyně vyúčtovala spotřebovanou studenou vodu za období 1. 9. 2024 do 31. 12. 2023, výsledek vyúčtování činil nedoplatek 901 Kč. Žalobkyně vyúčtovala spotřebovanou studenou vodu za období 1. 1. 2024 do 5. 3. 2024, výsledek vyúčtování činil nedoplatek 1 680 Kč. Uvedené soud zjistil jednotlivých vyúčtování předložených žalobkyní. Vyúčtování odeslala žalobkyně žalované 1 a žalovanému 2 prostřednictvím České pošty s. p. dne 29. 4. 2024 na aktuální adresu evidovaného trvalého pobytu (zjištěno z poštovních podacích lístků).8. Z výpisu z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. , hodnota, , katastrální území , adresa, ), soud zjistil, že žalobkyně je zapsána jako vlastník budovy na adrese , adresa, .9. Z dopisu ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že obsahem dopisu je výzva žalovaným, aby uhradili celkem částku 21 150 Kč, z titulu dlužného nájemného ve lhůtě 7 dnů.10. Z příjmových pokladních dokladů ze dne 21. 9. 2023, 24. 10. 2023, 25. 11. 2023, soud učinil závěr, že žalovaní hradili platby dle smlouvy o nájmu ze dne 1. 9. 2023 v měsíci září, říjnu a listopadu 2023 v hotovosti.11. Z listiny „Ukončení nájemní smlouvy“ datované dnem 19. 2. 2024, vzal soud za prokázané, že se žalobkyně a žalovaní dohodli na ukončení nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2024 (odst. 7 odůvodnění) k datu 2. 3. 2024.12. Z ústřižku poštovní poukázky typu B ze dne 22. 5. 2024 vzal soud za prokázané, že žalované 1 byla vyplacena částka 5 668 Kč od Úřadu práce jako příspěvek na živobytí.13. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce hodnotil následovně. Mezi žalobkyní a žalovanými byl založen závazkový smluvní vztah smlouvou ze dne 1. 9. 2023 a smlouvou ze dne 1. 1. 2024, kteréžto smlouvy soud posoudil jako smlouvu o nájmu bytu dle § zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“. Žalovaní na základě smlouvy užívali byt v domě ve vlastnictví žalobkyně a byli povinni hradit žalobkyni sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, ve výši a se splatností sjednané ve smlouvě o nájmu, respektive po provedení vyúčtování má žalobkyně nárok na uhrazení rozdílu mezi skutečně vynaloženými náklady na spotřebované služby a zaplacenými zálohami.14. Žalovaní tvrdili, že částku 6 750 Kč za měsíc prosinec 2023 a částku 7 200 Kč za měsíc leden 2024 uhradili. Tato svá tvrzení však nijak nedoložili, a to ani po výzvě soudu, a jelikož se neodstavili k jednání nemohl je soud o neprokázání rozhodných tvrzení poučit ve smyslu § 118a o. s. ř., žalovaní tak neprokázali, že by byť z části žalobou uplatněný nárok zaplatili.15. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na zaplacení částky 21 147 Kč, skládající se z dlužného nájemného za měsíc prosinec 2023 ve výši 5 700 Kč, za měsíc leden a únor 2024 v jednotlivé výši 6 150 Kč, dále nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu, přičemž tento nárok byl co do 3 Kč nedůvodný, neboť bylo za odvoz odpadu za období od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2023 požadováno 250 Kč, avšak nedoplatek činil 247 Kč. Úrok z prodlení shledal soud po právu co do úroku z prodlení z jednotlivého nájemného vycházející ze splatnosti nájemného sjednané ve smlouvě, avšak neshledal po právu nárok na úrok z prodlení z jednotlivých neuhrazených záloh za dobu od doručení vyúčtování žalovaným (datum doručení soud dovodil domněnkou dle § 573 o. z.), neboť dle závěru Nejvyššího soudu ČR uvedeného v rozsudku ze dne 23. 3. 201, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 „dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká pronajímateli nárok na poplatek z prodlení z dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká“.16. Nárok na zaplacení úroku z prodlení pak obecně vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše byla určena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. Ohledně způsobu plnění došel soud k závěru, že se ve smlouvě žalovaní zavázali k nerozdílnému plnění ve smyslu § 1871 odst. 1 o. z.18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 3, § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, když žalobkyně nebyla procesně úspěšná jen co do poměrně nepatné části. Náklady žalobkyně tvoří: a/ soudní poplatek za žalobu 846 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem ve výši 1 980 Kč za jeden úkon právní služby podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „vyhláška“), a to za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k odporu, účast na jednání před soudem; c/ náhrada h