28 C 270/2024-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 31 271 Kč, úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 26 491 Kč za dobu od 25. 3. 2024 do 23. 6. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 26 491 Kč za dobu od 24. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 491 Kč za dobu od 25. 3. 2024 do zaplacení, s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou 11. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že 15. 5. 2023 převedla částku ve výši 27 500 Kč na účet určený žalovanou a zbytek ve výši 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Celkovou částku včetně úroků ve výši 46 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v pravidelných 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na 20. 6. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaná v dohodnutých měsíční splátkách žalobkyni úvěr nesplácela řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru, což bylo žalované písemné oznámeno. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24. 3. 2024, které bylo žalované odesláno 24. 3. 2024. Žalovaná se do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do 24. 3. 2024 dostala do prodlení se splátkami úvěru, a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu 3 smluvních pokut, v jednotlivé výši 499 Kč, celkem tedy 1 497 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, z částky 28 259 Kč, ode dne zesplatnění, 25. 5. 2024, do 6. 5. 2024, celkem tedy 1 215 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků žalované, která, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění, která jsou závěrem o skutkovém stavu.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ve spojení s potvrzením o provedení transakce o platbě z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, ve výši 1 Kč, dne 15. 5. 2023, soud zjistil, že smlouvu žalobkyně jako „poskytovatel“ a žalovaná jako „zákazník“ se ve smlouvě dohodli, že žalobkyně poskytne žalované standartní neúčelový úvěr nepřímý ve výši 30 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, , z toho částku 2 500 Kč žalobkyně poskytne přímo zprostředkovateli. Žalovaná se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, celkem 46 000 Kč, v 40 měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč. Ve smlouvě jsou uvedeny údaje o majetkových a osobních poměrech žalované, a to čistý měsíční příjem 20 000 Kč, příjem domácnosti 20 000 Kč, výdaje na bydlení 3 000 Kč, rodinný stav, druh bydlení u rodičů, splátky dalších úvěru ve výši 1 072 Kč. Z potvrzení o provedení transakce vystavené , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 15. 5. 2023 bylo na účet žalované č. , č. účtu, (tedy na účet uvedený ve smlouvě o úvěru) poukázána částka 27 500 Kč a dne 15. 5. 2023 žalobkyně dala příkaz k platbě ve výši 2 500 Kč ze svého účtu na účet č. , č. účtu, , s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Tedy žalobkyně splnila povinnost poskytnout úvěr dle smlouvy č. , hodnota, . Ze sdělení , Anonymizováno, a.s. má soud prokázané, že účet uvedený ve smlouvě je účtem žalované a z výpisu z tohoto účtu má za prokázané, že na tento účet byla dne 15. 5. 2023 připsána předmětná platba 27 500 Kč dle smlouvy.6. Z listiny označené „Bonita smlouvy“ bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje na úhradu pohledávek dle smlouvy č. , hodnota, celkem částku 8 051 Kč.7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že zapsaným předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytováni nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že měla v období od 18. 5. 2018 do 31. 12. 2023 oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru.8. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně, soud vyšel jednak ze smlouvy samé, v níž byly uvedeny údaje o majetkových a osobních poměrech žalované, jak bylo uvedeno v odstavci 5. tohoto odůvodnění a dále žalobkyně předložila vyplněný formulář „posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ , vyplněnou předtištěnou listinu prohlášení rodiče o tom, že žalovaná bydlí u své matky a měsíčně přispívá částkou 3 000 Kč, nájemní smlouvy ze dne 4. 1. 2022, výplatní pásky za měsíc březen 2023 a duben 2023, výpisu z centrální evidence exekucí výpisu s registru REPI (registr platebních informací), nepodepsané listiny „závazky spotřebitele, čestné prohlášení“, nepodepsané listiny „výdaje spotřebitelem čestné prohlášení“ , a došel k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru měla k dispozici ověřenou informaci o výši příjmu žalované ze zaměstnání, ověřila, zda na žalovanou nejsou vedeny exekuce, a měla ověřeno, že , jméno FO, , která je v čestném prohlášení uvedena jako rodič žalované má sjednán nájem bytu s výši nájemného 6 600 Kč. Z formuláře „posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vyšla z toho, že žalovaná má příjem 20 000 Kč, přispívá na bydlení u rodičů 3 000 Kč, splátky jiných úvěrů 3 238 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji je 13 762 Kč, normativní náklady na bydlení činní 13 737 Kč, životní minimum 4 860 Kč, nezabavitelná částka 12 398 Kč. Další závazky žalované zjišťovala žalobkyně z prohlášení žalované. V listině „statistika rodinných účtů“ jsou uvedeny obecné statistické údaje. V listině „Výše normativních nákladů na bydlení“ jsou uvedeny normativní náklady na bydlení dle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona (nijak nespecifikovaného). V listině „Životní minimu 2020 od 1. 4. 2023“ jsou uvedeny výše životního a existenčního minima dle zákona č. 110/200 Sb.9. Žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému splnění povinnosti před podáním žaloby výzvou ze dne 24. 3. 2024 odeslanou dne 24. 3. 2024 na adresu dle smlouvy, ve lhůtě 10 dnů od odeslání výzvy, jak bylo zjištěno z výzvy samotné a připojeného podacího lístku.10. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalované finanční prostředky a žalovaná se je zavázala spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.11. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti