28 C 306/2023-59 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 24. 7. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení celkové částky 120 255,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 21 628,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 995,75 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 118 083,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 120 255,32 Kč za dobu od 25. 7. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 8. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Úvěrový rámec činil 120 000 Kč, žalovaný načerpal celkem částku 121 285 Kč, uhradil částku 13 836 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzvy k úhradě celého dluhu, na kterou však nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění. 5. Ze smlouvy –„ Flefibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo] soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 25 000 Kč, s výší minimální splátky 3,310% z úvěrového rámce, výše prvního čerpání činí 25 000 Kč, na účet č. [bankovní účet], žalovaný je čerpaný úvěr povinen splácet měsíčními splátkami, splatnými k 20. dni v měsíci. Jako datum uzavření smlouvy je uveden den 17. 8. 2022. V místě pro podpis klienta je uvedeno [číslo]. Úvěrový rámec byl navýšen dodatkem ze dne 25. 8. 2022 na částku 58 000 Kč, dodatkem ze dne 1. 9. 2022 na částku 78 000 Kč, dodatkem ze dne 6. 9. 2022 na částku 100 000 Kč, dodatkem ze dne 13. 9. 2022 na částku 120 000 Kč, jak soud zjistil z předmětných listin,„ dodatků k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem [číslo]“. K akceptaci smlouvy, stejně jako dodatků žalovaným mělo dle tvrzení žalobkyně dojít prostřednictvím elektronických prostředků na dálku prostřednictvím internetového rozharní Správce financí, do nějž se žalovaný zaregistroval, tak, že žalovaný„ podepsal“ smlouvu a dodatky zadáním jedinečného kódu, který žalobkyně odeslala za tímto účelem na telefonní číslo uvedeným žalovaným. K tomu žalovaná doložila výstupy ze svého informačního systému, s uvedením data, času a telefonního čísla, kdy došlo zaslání sms kódu žalovanému a na jaké telefonní číslo, z toho že data zaslání kódu jsou shodná s daty uvedenými na smlouvě a dodatcích a že telefonní číslo je shodné s tím, které je uvedeno ve smlouvě, a současně žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného (kterým se měl prokázat při registraci), učinil soud skutkový závěr, že žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu a její dodatky. Z listiny„ Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaný poprvé čerpal dne 17. 8. 2022, a to částku ve výši 25 000 Kč, celkem na jistině za dobu od 17. 8. 2022 do 24. 7. 2023 čerpal jistinu ve výši 121 285 Kč a žalobkyni uhradil 13 836 Kč. 6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 17. 8. 2022, je uvedena výše příjmu žalovaného (22 500 Kč), zdroj příjmu (zaměstnanec), a zaměstnavatel ([právnická osoba]), rodinný stav (svobodný), počet vyživovaných dětí (0), vzdělání (základní), typ bydlení (podnájem). Z listiny„ Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného pro úvěrový rámec 120 000 Kč vyšla z výše příjmu žalovaného 22 500 Kč, z toho, že bydlí v podnájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho měsíční výdaje činní 14 000 Kč. Informace z registru SOLUS a NRKI měla ze dne 21. 7. 2022, ověření v registru centrální evidenci exekucí došlo dne 21. 7. 2022 a dne 26. 7. 2022. 7. Žalovaný byl dopisem ze dne 20. 4. 2023, odeslaným dne 21. 4. 2023, vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). Žalovaný byl vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 15. 5. 2023 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). 8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 9. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 29. 5. 2022, smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 12. V dané věci bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného jednak před uzavřením samotné smlouvy jednak před navýšením úvěrového rámci jednotlivými dodatky ke smlouvě, neboť těmito došlo k významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uvedla,