28 C 314/2024-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí 490 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 6. 2024 do zaplacení, částku 3 600 Kč, částku 11 550 Kč, částku 8 499 Kč, s odůvodněním, že na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření – RU ke smlouvě o stavebním spoření , Anonymizováno, ze dne 31. 5. 2022 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, poskytla žalobkyně žalované úvěr v překlenovacím období ve výši 500 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 850 Kč jako splátka úroku a částka ve výši 147 Kč jako splátka povinného spoření, splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, s uvedením konkrétního data splatnosti první a poslední ze splátek. Roční úroková sazba smluvního úroku do přidělení cílové částky byla stanovena ve výši 9,24 % ročně. Úvěr žalovaná načerpala převodem na účet specifikovaný ve smlouvě dne 9. 6. 2022. Z důvodu, že žalovaná nesplácela řádně a včas došlo v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění pohledávky ke dni 31. 5. 2024. Žalovaná částlka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 490 000 Kč, 11 550 je obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky, 8 499 Kč je smluvní pokuta za porušení povinnosti prokázat účel úvěru. Při přezkumu úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou ve formuláři Žádost o překlenovací úvěr, ve kterém žalovaná deklarovala, že od roku 2011 působí jako osoba samostatně výdělečně činná a její příjem činí 67 017 Kč, dále žalovaná deklarovala, že má existující závazky u jiných bank ve výši 13 500 Kč, a výdaje na bydlení 6 000 Kč a ostatní pravidelné měsíční výdaje 1 000 Kč. Dále žalobkyně zkoumala předložené přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021. V tomto daňovém přiznání žalovaná uváděla, že má příjmy jednak ze samostatné činnosti podle § 7 zákona a dále ostatní příjmy podle § 10 zákona. Žalobkyně akceptovala pouze příjmy ze samostatné činnosti, ty byly stanoveny na 13 307 Kč měsíčně, za účelem ověření platnosti předloženého daňového přiznání žalobkyně vyžádala doklad o úhradě daně z příjmu. Dále žalobkyně vycházela z předloženého oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vystaveného Úřadem práce České republiky, z něhož byl do příjmů domácnosti započítán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. Tento příjem byl dále ověřen z předložených výpisů z běžného účtu vedeného u , právnická osoba, ., předložených za období 2 - 5/2022. Na výpisech je patrná příchozí platba rodičovského příspěvku od odesilatele Úřad práce – krajská pobočka Ostrava. Výdaje byly přezkoumány dotazem do úvěrových registrů CBCB, z něhož vyplynulo, že žalovaná má celkem 3 existující závazky u jiných bank: osobní úvěr ve výši Kč 500 000 Kč s měsíční splátkou Kč 7 377 Kč, hypoteční úvěr ve výši Kč 1 026 000 Kč s měsíční splátkou 4 723 Kč a úvěr ze stavebního spoření ve výši Kč 84 180 Kč s měsíční splátkou 1 199 Kč. Splátka úvěru ve výši 500 000 Kč již nebyla do výdajů žalované započítána, neboť žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí z vlastních prostředků před zahájením čerpání úvěru (tato povinnost byla uvedena do úvěrové smlouvy do článku pojednávajícím o podmínkách čerpání úvěru). Do výdajů žalované bylo tedy na splátky úvěrů započítáno 5 922 Kč měsíčně. Platební morálka žalované vyplývající z úvěrové zprávy získané dotazem do CBCB (registry BRKI a NRKI) byla vyhodnocena jako dobrá. Žalobkyně ověřila v interních systémech historii žalované u žalobkyně, přičemž nebyl objeven žádný negativní nález, ověřila platnost občanského průkazu v databázi neplatných OP Ministerstva vnitra ČR, ověřila žalovanou v insolvenčním rejstříku, přičemž žalovaná byla bez negativního nálezu, provedla automatický scoring žalované s ohledem na přezkoumané příjmy žalované a náklady žalované. Na základě výše přezkoumaných údajů byla vyhodnocena platební schopnost žalované, výpočet je prováděn v bankovním systému automaticky. Žalobkyně zjišťovala jednak to, zda je splněn tzv. faktor zatížení, a dále zda není překročen limit DSTI. Pokud jde o životní náklady (tj. náklady na bydlení, domácnost a stravování), banka do výpočtu v r. 2022, tj. v době posuzování tohoto případu, započítávala vyšší z následujících částek: klientem deklarované náklady nebo 1,4 násobek životního minima. V tomto konkrétním případě banka použila metodu výpočtu životních nákladů pomocí životního minima, neboť tato částka vyšla jako vyšší. Do výpočtu faktoru zatížení byla tedy započítána částka životních nákladů ve výši 9 744 Kč (= 1,4 x životní minimum pro 1 osobu a 1 dítě, které v roce 2022 činilo 6 960 Kč). Dále žalobkyně při stanovení faktoru zatížení započítávala ostatní pravidelné výdaje, a to ve výši 1.000,00 Kč. Celkem do výdajů (nákladů) žalované počítala žalobkyně částku 20 643 Kč (= součet následujících částek: splátka požadovaného úvěru 3 997 Kč + splátka úvěrů u jiných bank 5 922 Kč + životní náklady 9 744 Kč + ostatní pravidelné výdaje 1 000 Kč).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.4. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření – RU ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2022 ze dne 8. 10. 2021 č. , hodnota, (dále též jen jako smlouva), soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnou žalované na úvěrový účet č. , č. účtu, spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 500 000 Kč, jako překlenovací úvěr RU (tj. ve formě rychlého úvěru), na bytový účel specifikovaný ve smlouvě, s pevnou roční úrokovou sazbou až do předpokládaného přidělení cílové částky 9,24 % ročně, měsíční splátka úroku a povinného spoření je 3 997 Kč. Jako podmínka čerpání úvěru je sjednáno, že žalovaná předloží potvrzení o splacení úvěru ve výši 500 000 Kč s měsíční splátkou 7 377 Kč ze dne 24. 10. 2019. Žalovaná se zavázala nejpozději do 12 měsíců od ukončení čerpání předložit daňové doklady prokazující účelové použití vyplacených peněžních prostředků z úvěru, v případě porušení této povinnosti je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každé nedodržení lhůty pro předložení dokladů (čl. VI. odst. 2, čl. VII. odst. 1 písm. c), bod iii) smlouvy). Skutečnost, že žalovaná čerpala od žalobkyně částku 500 000 Kč na účet určený ve smlouvě má soud za prokázanou listinou Potvrzení o převodu a předpis splátky ze dne 10. 6. 2022 a výpisem z účtu překlenovacího úvěru č. , č. účtu, . Z výpisů z účtu překlenovacího úvěru č. , č. účtu, soud dále zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 93 842 Kč.5. Žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu po splatnosti ze smlouvy, a to dopisem ze dne 5. 2. 2024, ze dne 15. 4. 2024, o dopisem ze dne 31. 5. 2024 oznámila žalované zesplatnění úvěru, tj. v dopise prohlásila úvěr za ihned splatný a požadovala jeho uhrazení do 15. 7. 2024. Uvedené soud zjistil z předmětných dopisů a kopií poštovních zásilek. Dále žalobkyně vyzývala žalovanou k doložení dokladů o účelovém použití vyplacených peněžních prostředků (dopis ze dne 23. 11. 2023).6. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru soud z jednotlivých listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce květen, duben, březen a únor 2022. Z těchto výpisů je možné zjistit, že žalované je připisována platba od úřadu práce, rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně měla k dispozici daňové přiznání žalované za zdaňovací období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, v daňovém přiznání je jako základ daně ze samostatné činnosti uvedena částka 234 277 Kč a dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 zákona o dani z příjmu 720 000 Kč. A dále měla žalobkyně k dispozici potvrzení o úhradě stanovené daně z příjmu dle tohoto daňového přiznání. Výstupem z registru CBCB žalobkyně prokázala, že, že žalovanou v tomto registru prověřovala. V žádosti o překlenovací úvěr žalované je uvedeno, že příjmy žalované jsou ve výši 67 014 Kč, výdaje na bydlení 6 000 Kč, výše splátek stávajících úvěrů 13 500 Kč, ostatní pravidelné výdaje 1 000 Kč. Žalovaná má zdroj příjmů z podnikání. Soud tedy učinil závěr, že žalobkyně prokázala svá tvrzení o tom, jak posuzovala úvěruschopnost žalované (v podání ze dne 2. 10. 2024).7. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Výše uvedenými důkazy má soud za prokázaný skutkový stav, právně relevantní tvrzení, v dostačujícím rozsahu pro rozhodnutí ve věci.8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.9. Žalobkyně své nároky