28 C 32/2024-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 13. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 201 454,96 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 596,07 Kč, úrokem ve výši 14,88 % ročně z částky 198 754,96 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 698,59 Kč za dobu od 25. 8. 2023 do 13. 11. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 201 454,96 Kč za dobu od 14. 11. 2023 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , tel. číslo, uzavřené s žalovanou dne 30. 7. 2019.2. Podáním doručeným soudu dne 13. 3. 2024 vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět s odůvodněním, že žalovaná pohledávku i příslušenství pohledávky zcela uhradila. Z přehledu plateb předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni po podání žaloby celkem 287 074,26 Kč, a to částečnými platbami dne 27. 2. 2024, 28. 2. 2024. 5. 3. 2024, 7. 3. 2024 a 8. 3. 2024.3. Žalovaná potvrdila, že předmětné úhrady provedla a proti zpětvzetí žaloby ničeho nenamítala.4. Na základě učiněného zpětvzetí žaloby soud podle ust. § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) řízení v celém rozsahu zastavil (výrok I. usnesení).5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. tohoto usnesení podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalovaná tím, že žalobou uplatněnou pohledávku uhradila až po podání žaloby, z procesního hlediska zavinila, že řízení o žalobě bylo na základě zpětvzetí žalobkyně zastaveno. Žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze žalobkyní zaplaceného soudního poplatek ve výši 1 612 Kč (rozdíl mezi skutečně zaplaceným soudním poplatek a částkou, která nebude žalobkyni na základě výroku III. tohoto usnesení vrácena), a nákladů na zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení se skládají z odměny advokáta, paušální náhrady za hotových výdajů a daně z přidané hodnoty z uvedených. Výše odměny advokáta činí 9 140 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7, 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náleží žalobkyni za 4 úkony právní služby, určené dle tarifního hodnoty 201 454, 96 Kč, a to za úkony převzetí a příprava zastoupení a za sepis žaloby v plné výši dle § 11 odst. 1 vyhlášky a za sepis předžalobní výzvy a za podání zpětvzetí žaloby ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 vyhlášky. Předžalobní výzva ze dne 31. 8. 2023 je jednoduchou výzvu k plnění obsahující toliko identifikaci smlouvy a výši dluhu, dlužná částka nebyla nikterak strukturována co do jednotlivých nároků dle smlouvy, a výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor v dostatečné intenzitě ve smyslu informační hodnoty pro dlužníka, z tohoto důvodu ji soud posoudil jako prostou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky. Stejně tak sepis a podání stručného návrhu na zpětvzetí, jehož obsahem není právě nic jiného než konstatování, že byla po podání žaloby uhrazena pohledávka a z tohoto důvodu bere žalobkyně žalobu zpět, je natolik jednoduchým podáním, že soud došel k závěru, že honorování tohoto úkonu v plné výši, by neodpovídalo principům spravedlivého rozhodování o nákladech právního zastoupení v intencích judikatury Ústavního soudu ČR, přičemž vyšel zejména z nálezu pléna Ústavního soudu sp. zn. PL ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013, při vědomí toho, že k určení výše náhrady nákladů řízení spočívajících v nákladech na zastupování advokátem se po zrušení tzv. přísudkové vyhlášky se postupuje analogicky dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., nicméně rozhodnutí o výši náhrady nákladů řízení musí obstát testem přiměřenosti. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za úkon právní služby - podání ze dne 15. 2. 2024, když tímto podáním žalobkyně prostřednictvím svého advokáta reagovala na výzvu soudu k odstranění vad a nedostatků žaloby, přičemž od žalobce zastoupeného advokátem lze oprávněně požadovat, aby žaloba netrpěla vadami. V případě, že tomu tak není a žalobce musí žalobu opravovat či doplňovat, nelze náklady s tím spojené považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nichž má procesně úspěšný účastník právo. Žalobkyni dále náleží 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, celkem tedy 1 200 Kč. A dále DPH ve výši 21 % z uvedeného, tj. 6 010,20 Kč. Celkem tedy náklady řízení činní 41 297,20 Kč. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na jistinu ve výši 201 454,96 Kč s příslušenstvím, jehož výše ke dni 8. 3. 2024, tedy ke dni poslední platby žalované činila 44 297,36 Kč, ke dni úplného uhrazení všech pohledávek uplatněných žalobou tak výše nároků žalobkyně činila 245 752,32 Kč a žalovaná celkem uhradila 287 074,26 Kč. Tedy žalovaná uhradila žalobkyni více než činil součet všech nároků uplatněných v žalobě, a to o 41 321,94 Kč. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že žalovaná již fakticky náhradu nákladů řízení žalobkyni uhradila. Soud však musel formálně rozhodnout o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, ačkoli žalovaná již částku odpovídající uložené povinnosti žalobkyni uhradila, a to proto, že právo na náhradu nákladů řízení vzniká až právní mocí rozhodnutí soudu, kterým je tato povinnost uložena a pokud by tak soud nerozhodl, žalobkyně by neměla žádný právní titul na přijetí dané částky jako náhrady nákladů řízení a vzniklo by jí tak bezdůvodné obohacení. Jelikož však žalovaná náhradu nákladů řízení již fakticky uhradila, není povinna částku přiznanou žalobkyni výrokem II. tohoto usnesení na nákladech řízení znovu hradit. Soud proto nestanovil žalované lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení.6. Výrokem III. usnesení soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni podle ust. § 10 odst. 3, 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť ve věci byl zaplacen soudní poplatek ve výši 8 059 Kč, a dle předmětného zákonného ustanovení bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, soud proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku sníženého o 1 612 Kč. Současně žalobkyni vyzval, výrokem IV. usnesení, aby soudu sdělila platební údaje, aby jí mohl být soudní poplatek vrácen.