28 C 334/2023 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se v řízení domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 17 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 28. 10. 2023 do zaplacení, z důvodu, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem , právnická osoba, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které mu byla vyplacena částka 45 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v měsíčních splátkách ve výši 1 947 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná 15. 12. 2022. Pohledávka byla na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradil 46 728 Kč. Žalovanému byla 17. 10. 2023 zaslána předžalobní výzva, na kterou však nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že v této smlouvě se společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, zavazuje poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 45 000 Kč s roční úrokovou sazbou 23 %, úvěr je sjednáván na dobu 72 měsíců, žalovaný se zavazuje uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 158 Kč. Úvěr měl být dle ujednání smlouvy poskytnut žalovanému tak, že částka 24 688 Kč bude vyplacena za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného ze smlouvy č. , hodnota, , a to poskytovateli úvěru, tj. společnosti , právnická osoba, , částka 11 312 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele č. , č. účtu, , částka 9 000 Kč bude započtena na nároky ze smlouvy dle čl. 4.8. smlouvy. Dle potvrzení o provedení bezhotovostní platby byla žalovanému na uvedený účet vyplacena částka 11 312 Kč, uvedený účet je dle sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. účtem žalovaného.6. Příloha č. 5 smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru obsahuje údaje o majetkových a osobních poměrech žalovaného, je nadepsána „dotazník k posouzení bonity žadatele“, konkrétně, že žalovaný je ženatý, typ zaměstnání – důchodce, není majitelem nemovitosti, má příjem ve výši 33 859 Kč, náklady na spotřebitele 6 800 Kč, náklady na manželku 1 200 Kč, náklady na bydlení - sdílené ve výši 2 000 Kč, žalovaný byl lustrován v databázi centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku , nebankovním registru, k čemuž žalobkyně doložila výstupy z uvedených registrů. Příjem žalovaného byl ověřen dle „vyrozumívacího dopisu poškozenému k pracovnímu úrazu/nemoci z povolání“ ze dne 7. 2. 2020 od Kooperativy pojišťovny. Dále měl poskytovatel úvěru k dispozici výpis z účtu žalovaného za měsíce červenec, srpen a září roku 2020, z těchto výpisů soud zjistil, že v nich není uvedena odchozí platba, kterou by bylo možné identifikovat jako platbu za bydlení.7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 uzavřené mezi , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, soud zjistil, že účastníci smlouvy si ve smlouvě sjednali, že postupitel se zavazuje převést na postupníka blíže neurčený objem pohledávek nebo soubor pohledávek. Dle předávacího protokolu č. 0001 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023, nabývá žalobkyně jako postupník pohledávky vymezené v předmětném protokolu, v seznamu předávaných pohledávek je specifikována pohledávka za žalovaným dle smlouvy ze dne 2. 11. 2020.8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Další provedené důkazy soud s ohledem na níže podané právní posouzení věci nehodnotil, neboť z nich nezjistil žádné právně relevantní skutečnosti.9. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je úvěr. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.11. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že při posuzování úvěru schopnosti nebyly řádně zjištěny a ověřeny výdaje žalovaného a to zejména výdaje na bydlení, když tyto tvoří zásadní a nezbytnou složku výdajů každého člověka, a současně není zjištění a ověření těchto výdajů nikterak obtížné (např. předložením nájemní smlouvy), když navíc uvedená výše 2 000 Kč, je jednoznačně v rozporu s ekonomickou realitou, tedy nemůže postačovat na uhrazení nákladů na bydlení. Soud tak dospěl k závěru, že výdaje žalovaného nebyly řádně ověřeny, a současně bylo jejich zjištění a ověření v souladu s výkonem o