28 C 338/2023-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 28. 8. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení celkové částky 32 968,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 006,31 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 177,35 Kč za dobu od 29. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 201,33 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32 968,59 Kč za dobu od 29. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 8. 2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná načerpala v průběhu trvání úvěrového vztahu částku ve výši 105 295 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 90 388 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, využila žalobkyně svého práva a úvěr ke dni 17. 5. 2023 zesplatnila. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 5. 2023, na což však nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ale ani na tuto nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.5. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním č. , hodnota, ze dne 25. 8. 2020, soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28%/měsíční úrokovou sazbou 2,19%, s výší měsíční splátky 4% z dlužné částky. Výše prvního čerpání byla sjednána ve výši 16 106 Kč přímo ve prospěch osoby prodávající zboží. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 20. 10. 2020, a částku ve výši 16 106 Kč na nákup zboží. Dle výpisu žalovaná celkem za dobu od 30. 9. 2020 do 28. 8. 2023 čerpala celkem jistinu ve výši 106 806,97 Kč (což shodně bylo zjištěno také z opisu výpisu proplacení smlouvy) a celkem zaplatila 90 388 Kč.6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 25. 8. 2020 jsou uvedeny údaje o osobních a majetkových poměrech žalované, a to výše příjmu žalované (16 500 Kč), výše příjmu ostatních členů domácnosti (22 100 Kč), zaměstnavatel, rodinný stav (svobodná), počet vyživovaných dětí (1), vzdělání (střední), typ bydlení (družstevní byt). Z listiny „Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalované pro úvěrový rámec 32 000 Kč vyšla z výše příjmu žalované 16 500 Kč, příjmů dalších členů domácnosti 22 100 Kč, měsíčních výdajů domácnosti 10 000 Kč. Žalobkyně zadala dotaz ohledně žalované do registru SOLUS, NRKI. Příjmy žalované žalobkyně ověřila z výpisu z účtu, který předložila k důkazu, a z nějž soud zjistil, že dne 9. 7. 2020 je na účet žalobkyně připsána platba ve výši 15 714 Kč z účtu, který se označením shoduje se zaměstnavatelem žalované uvedeným ve smlouvě o úvěru.7. Žalovaná byla dopisem ze dne 17. 5. 2023, odeslaným dne 18. 5. 2023, vyzvána k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). Žalovaná byla vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 8. 6. 2023 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.9. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.12. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované, uvedla, že vychází z kreditního skóre žadatele o úvěr, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vyhodnocení vykonává automatizovaný systém. Pro získání informací důležitých pro vyhodnocení bonity žadatele o úvěr jsou využívány úvěrové registry SOLUS a NRKI. Žalobkyně uvedla, že při výpočtu úvěruschopnosti ohledně výdajů vychází buď z minimálních uvěřitelných výdajů domácnosti, což je statistický údaj obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociá