28 C 363/2023-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 14 008,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 858,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 936,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 209,83 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 28,02 % ročně z částky 8 209,83 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne 16. 2. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila pouze 5 400 Kč. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Předvolání bylo žalované doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.4. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 14. 12. 2022 se společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli (čl. I. smlouvy), že postupitel postoupí za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo o zápůjčce specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, smlouva je podepsána za obě smluvní strany, za žalobkyni statutární ředitelkou , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla oprávněna jednat za žalobkyni, jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku. V příloze smlouvy jsou specifikovány pohledávky za žalovanou (označené jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 16. 12. 2022, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 13. 1. 2023, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávek ze smlouvy č. , tel. číslo, , na nového věřitele, žalobkyni, a současně jí vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 16. 2. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované částku 10 000 Kč, a žalovaná se zavazuje zaplatit za poskytnutí spotřebitelského úvěru poplatek ve výši 8 917 Kč, přičemž poplatek je vypočten jako součet úroku stanoveného pevnou částkou 5 101 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč, a dále doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč, to vše v 52 měsíčních splátkách ve výši 394 Kč, resp. poslední splátky ve výši 383 Kč,. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, má soud za prokázáno, že žalovaná celkem na pohledávky dle uvedené smlouvy uhradila 5 400 Kč. Žalobkyně k prokázání toho, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala, před uzavřením smlouvy, úvěruschopnost žalované předložila zákaznickou kartu ze dne 16. 2. 2021. V zákaznické kartě podepsané žalovanou a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně je uvedeno, že žalovaná žádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, ohledně majetkových a osobních poměrů je formou zaškrtnutí předtištěné varianty uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, její dosažené vzdělání je základní, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, příjem má z pracovního poměru ve výši 11 600 Kč, další příjmy ve výši 8 580 Kč, další příjmy domácnosti ve výši 15 000Kč. Výdaje jsou uvedeny vyplněním kolonky „odhadované měsíční výdaje“ 4 000 Kč, externí splátky zápůjček dle žadatele 0 Kč, interní splátky 0 Kč. Uvedené údaje měly být ověřeny z výpisu z pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu.6. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána k uhrazení dluhu do 16. 6. 2023 dopisem ze dne 1. 6. 2023 odeslaným dne 2. 6. 2023, jak bylo zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího lístku.7. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.8. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na smlouvy v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalované, předložená „karta klienta“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podm