28 C 42/2024 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 11. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 596,56 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 10. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvou o úvěr reg. č. , Anonymizováno, , dle níž žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky dle smlouvy, v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzývám k úhradě splatných dlužných splátek, prohlásila žalobkyně všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 24. 5. 2023 za splatné. Dlužná částka ke dni podání žaloby činí 31 147,97 Kč, z toho jistina 25 994,56 Kč, poplatky 1 602 Kč, smluvní úrok 2 337, úrok z prodlení 1 213,54 Kč. Žalovaný uhradil do zesplatnění celkem částku 5 625 Kč, poté již neuhradil ničeho. Při schvalování úvěru vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovaným, v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 20. 10. 2021, v této uvedl, že je zaměstnaný na dobu neurčitou o jeho čistý měsíční příjem činní 16 500 Kč, výši příjmu ověřila z pohybu na běžném účtu žalovaného. Výši výdajů žalobkyně stanovila na základě informací ze žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení počet členů domácnosti vč. vyživovaných členů domácnosti, místo bydliště apod.), které zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje (soudně nařízené alimenty apod.) a deklarované platby na pojištění. V tomto konkrétním případě výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity činily 13 292 Kč. Na základě ověřených rozhodujících informací o žalovaném, zejména o pravidelném příjmu na běžném účtu žalovaného, behaviorálních a sociodemografických dat ze skupiny ČSOB, a.s. a informací získaných z interních i externích registrů, kde u žalovaného nebyl veden žádný negativní záznam, byla úvěruschopnost žalovaného dle použitého matematicko-statistického modelu vyhodnocena kladně, tj. žalobce měl za to, že žalovaný bude schopen splácet potenciální měsíční splátku ve výši 566,00 Kč požadovaného úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti žalobkyně a zástupce žalobkyně.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.5. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , ve spojení s listinou záznam o podpisu klienta soud zjistil, že žalovaný jako klient uzavřel dne 20. 10. 2021 s žalobkyní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový postupně splácený úvěr ve výši 30 000 Kč, úvěr bude poskytnut na účet žalovaného č. , č. účtu, . Vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 11,72 % ročně. Žalovaný se zavazuje splácet úroky a jistinu v 72 měsíčních anuitních splátkách vždy do 24. dne v měsíci ve výši 574 Kč, první splátka bude splatná den 24. 11. 2021 a poslední dne 24. 10. 2027, výše splátky včetně pojištění činní 625 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že částka 30 000 Kč byla na účet žalovaného připsána dne 20. 10. 2021.6. Ze žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že v žádosti je o osobních a majetkových poměrech žalovaného uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, se základním vzděláním, svobodný, bydlí u rodičů, výše příjmu je 16 500 Kč, pravidelné měsíční výdaje činní 6 000 Kč a splátky 1 000 Kč. Je uvedeno, že příjem žalovaného byl ověřován z historie běžného účtu. Soud dále z předložených listin zjitil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v registru CBCB, tedy měla informace o dalších závazcích žalovaného z jiných spotřebitelských úvěru. Žalobkyně dále předložila výpis z účtu žalovaného v vybranými údaji a to přijatými platbami v měsíci červenci až září 2021, od plátce , právnická osoba, , a z tohoto vzal soud za prokázané, že žalobkyně ověřila deklarovaný příjem žalovaného. Z výstupu z elektronického systému žalobkyně, označovaným žalobkyní „CRIF“ soud zjistil, že žalobkyně vyhodnocovala možnost poskytnout žalovanému úvěr způsobem popsaným v podáním ze dne 7. 3. 2024.7. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 5. 2023 soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ve lhůtě do 2. 6. 2023, výzva byla žalovanému odeslána na adresu , adresa, , jak bylo zjištěno z kopie zásilky, a současně se jedná o adresu, kterou žalovaný uvedl jako adresu pro doručování (zjištěno z listiny „žádost o změnu zasílací adresy“).8. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 1. 11. 2023 k uhrazení dluhu před podáním žaloby.9. S ohledem na níže uvedené právní posouzení soud nehodnotí další listinné důkazy předložené žalobkyní, neboť z nich neučinil žádná právně relevantní zjištění.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.11. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr spl