28 C 59/2024-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 27. 11. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení celkové částky 11 593,25 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 364,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 380,79 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 993,25 Kč za dobu od 28. 11. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 593,25 Kč za dobu od 28. 11. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 3. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Úvěrový rámec činil 10 000 Kč, žalovaný načerpal celkem v průběhu úvěrového vztahu částku 11 090 Kč, uhradil částku 1 241 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzvy k úhradě celého dluhu, na kterou však nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2023 soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky. Dle smlouvy proběhlo čerpání ve výši 8 289 Kč, v hotovosti na nákup zboží (koloběžka sencor). Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit v 11 splátkách ve výši 841 Kč, s úrokovou sazbou 22,89 %. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaný celkem na jistině za dobu od 20. 4. 2023 do 27. 11. 2023 čerpal jistinu ve výši 11 090 Kč a žalobkyni uhradil 1 241 Kč.6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 24. 3. 2023, je uvedena výše příjmu žalovaného (17 000 Kč) a příjem ostatních členů domácnosti (42 000 Kč), zdroj příjmu (zaměstnanec), a zaměstnavatel (, právnická osoba, .), rodinný stav (svobodný), počet vyživovaných dětí (0), vzdělání (základní), typ bydlení (u rodičů). Z listiny „Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného vyšla z výše příjmu žalovaného 17 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 42 000 Kč, měsíčních výdajů domácnosti ve výši 2 000 Kč, z toho, že bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost. Informace z registru SOLUS a NRKI měla žalobkyně ze dne 24. 3. 2023, ověření v registru centrální evidenci exekucí došlo dne 24. 3. 2023.7. Žalovaný byl dopisem ze dne 24. 8. 2023, odeslaným dne 25. 8. 2023, vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). Žalovaný byl vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 14. 9. 2023 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.9. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.12. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uvedla, že vychází z kreditního skóre žadatele o úvěr, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vyhodnocení vykonává automatizovaný systém. Pro získání informací důležitých pro vyhodnocení bonity žadatele o úvěr jsou využívány úvěrové registry SOLUS a NRKI. Žalobkyně uvedla, že při výpočtu úvěruschopnosti ohledně výdajů vychází buď z minimálních uvěřitelných výdajů domácnosti, což je statistický údaj obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí, který vychází z počtu osob v domácnosti, vč. vyživovaných dětí a velikosti obce, anebo vychází z celkových pravidelných měsíčních výdajů celé domácnosti, deklarovaných klientem v rámci žádosti o úvěr obsahující součet výdajů domácnosti na bydlení, splátek klienta a ostatních členů domácnosti, a dalších pravidelných nákladů spojených se zdravotní péčí, cestováním do zaměstnání atd. Z tvrzení žalobkyně, v podání ze dne 15. 3. 2024, v němž k výzvě soudu přesně popsala z