28 C 61/2024-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované, aby jí zaplatila částku 17 994,44 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení z částky 17 994,44 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 88,74 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 6 367,24 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 215,93 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 24. 11. 2022 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, smlouvu o úvěru , tel. číslo, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 24. 11. 2022. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta jistina úvěru 20 000 Kč, kterou se spolu s příslušenstvím zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 12 měsíčních splátkách. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k uhrazení dluhu, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání omluvila ze zdravotních důvodů, o odročení jednání nepožádala, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, , IČ: , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, dne 8. 12. 2021, ve spojení s listinou „společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ podepsané dne 17. 7., soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako postupitel uzavřeli dne 7. 7. 2023 dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , tel. číslo, . Postupitel - , právnická osoba, , oznámil žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, dopisem ze dne 19. 7. 2023 odeslané žalované na adresu , adresa, dne 20. 7. 2023, jak bylo zjištěno z dopisu samotného a poštovního podacího archu České pošty s. p.5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 24. 11. 2022 bylo zjištěno, že mezi , právnická osoba, , IČ: , IČO, (právní předchůdkyní žalobkyně) jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . V záhlaví smlouvy je žalovaná identifikována rodným číslem, číslem občanského průkazu a adresou trvalého pobytu (, adresa, ). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, ze strany žalované zadáním potvrzovacího kódu odeslaného na číslo , tel. číslo, Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutou částku se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 115,46 % ročně ve 12 měsíčních splátkách.6. Z výpisu z účtu, majitele účtu , právnická osoba, , bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2022 byla z účtu odepsána platba ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , tel. číslo, Tímto má soud za prokázána, že částka dle smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta.7. Žalovaná byla vyzvána k okamžitému uhrazení („ihned“) dluhu ze smlouvy o úvěru dopisem ze dne 24. 6. 2023, který jí byl odeslán dne 24. 6. 2023, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího lístku.8. Žalobkyně dále předložila dopis ze dne 19. 7. 2023, ve kterém žalovanou vyzývá k úhradě dluhu a současně jsou v dopise stanoveny náklady vymáhání, konkrétně za odeslání dopisu a odeslání dopisu doporučeně, tímto souvisí listina „výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“ v níž jsou uvedeny úkony ve věci žalovaného a to cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka. K tomuto nebyly předloženy ani označeny důkazy o odeslání dopisu a provedené uvedených úkonů vymáhání.9. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená (§ 1880 o. z.). Žalobkyně nároky uplatněné žalobou dovozovala ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , na kterou se vztahuje úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), když smlouva je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 ZoSÚ, žalovaná vystupovala v daném právním vztahu v pozici spotřebitele. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako úvěrující se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, jako poskytovatele úvěru, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Soud má zato, v souladu s ustálenou judikaturou, vycházející z premis stanovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, je nutno pro závěr o postupu s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, trvat na tom, že poskytovatel úvěru se nemá spokojit pouze s tvrzeními od spotřebitele, ale musí mít tato tvrzení ověřena. Povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele pak není vázána na výši poskytovaného spotřebitelského úvěru, tato povinnost musí být poskytovatelem úvěru splněna vždy, pokud závazkový vztah spadá pod působnost ZoSÚ.11. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.12. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována v rámci schvalovacího procesu poskytnutí půjčky, součástí tohoto procesu je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), s tím, že důkazy k prokázání, že byla posouzena úvěruschopnost žalované nedisponuje. Žalobkyně netvrdila, natož aby prokázala, že byly zjištěny a ověřeny příjmy a výdaje žalované a na základě těchto údajů učiněn závěr, že bude schopna poskytnutý úvěr splácet.13. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy.14. Je-li smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalované 20 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaná již podle smlouvy žalobkyni zaplatila, což dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, natož aby prokázala, že na jistinu uhradila více, bylo 9 791 Kč. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že žalovaná byla dopisem ze dne 24. 6. 2023 vyzvána k okamžité úhradě dluhu, proti tomu žalovaná nikterak nebrojila, v řízení netvrdila skutečnosti rozhodné pro určení jiné splatnosti dluhu, a proto soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky za d