117 C 256/2025-67 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení z titulu neuhrazených závazků z podnájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, k bytu č. 2513/37 na adrese , adresa, . Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo řízení částečně zastaveno co do částky , částka, , kterou žalovaný uhradil po podání žaloby. Předmětem řízení tak zůstal úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , žalobkyně dále požadovala po žalovaném úhradu nákladů řízení v částce , částka, .Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět v celém rozsahu, neboť žalovaný dne , datum, uhradil i požadované příslušenství a náklady řízení žalobkyně.Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela.Dle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.Dle odst. 4 téhož ustanovení neplatí ustanovení odstavce 3, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod manželství, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.Vzhledem k procesnímu úkonu žalobkyně, kterým vzala svou žalobu zcela zpět před prvním jednáním, soud řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když žaloba byla podána oprávněně, neboť k úhradě dlužné částky došlo až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši , částka, za pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, každý právní úkon po , částka, + odměna za právní úkon ve výši , částka, za sepis zpětvzetí žaloby, kdy výše odměny je vypočtena ze zbývajícího předmětu řízení), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 AT v celkové výši , částka, , tj. ke třem úkonům právní služby učiněným do , datum, ve výši , částka, za každý úkon a ke dvěma úkonům právní služby učiněnému po , datum, ve výši , částka, . Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši , částka, v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku , částka, . Žalobkyně však po žalovaném požadovala pouze náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Soud tedy zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši požadované žalobkyní. Tyto náklady řízení byl žalovaný zavázán uhradit bez ohledu na sdělení zástupce žalobkyně, že již tyto náklady řízení žalobkyni uhradil, jelikož soud je povinen o nákladech řízení rozhodnout bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Právo žalobkyně na náhradu nákladů řízení vzniká až tímto soudním rozhodnutím. Je však nutné podotknout, že žalovaný pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení již žalobkyni uhradil, a není tedy povinen tyto náklady řízení hradit opětovně.