18 C 39/2024-36 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 8. 12. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 25 082 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 5. 8. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny/zemního plynu, na základě které dodávala žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu a plyn. Částka představuje cenu za dodanou elektřinu (7 479 Kč a 4 256 Kč), , ½ nákladů spojených s odpojeným odběrného místa (907 Kč), smluvní pokutu za neplacení záloh a vystavených faktur spojených s dodávkou elektřiny (6 050 Kč), smluvní pokutu za neplacení záloh a vystavených faktur spojených s dodávkou plynu (6 050 Kč) a poplatek za dvě odeslané upomínky (2 x 200 Kč). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2022. Žalobkyně zaslala žalované dne 23. 11. 2023 předžalobní výzvu. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.2. Okresní soud v Karviné vydal dne 12. 1. 2024 elektronický platební rozkaz č. j. EPR , jednací číslo, , proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že s dluhem nesouhlasí, neboť některé části jsou již promlčené. Má za to, že na ní byl při podpisu smlouvy udělán podvod. Je starobní důchodkyně a požadovanou částku není schopna uhradit.3. Žalobkyně se k odporu žalované vyjádřila podáním ze dne 17. 2. 2025 tak, že nároky žalobkyně nejsou promlčené a žalovaná ke svým tvrzením nepředkládá žádné důkazy.4. Na jednání soudu dne 19. 2. 2025 žalobkyně doplnila, že žalovaná do právní předchůdkyně žalobkyně energie odebírala 4 roky. Smlouvu podepsala, přičemž smlouva je psaná poměrně velkým písmem. Uzavřela, že dle jejího názoru na žalovanou podvod spáchán nebyl.5. Žalovaná se pak na jednání soudu dne 19. 2. 2025 vyjádřila tak, že dva roky energie hradila řádně, pouze poslední rok neplatila. Nebylo to, proto že by nechtěla platit, ale vyúčtování přišla v takové výši, že na ně neměla finanční prostředky. Až v tu dobu zjistila, že už neodepírá energie od společnosti , Anonymizováno, , ale od právní předchůdkyně žalobkyně. S právní předchůdkyní se pokusila telefonicky spojit a řešila s ní možnosti splátek, avšak nebylo jí vyhověno.6. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 5. 8. 2016 má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu a plyn a žalovaná se zavázala za jejich dodávku hradit měsíční zálohy ve výši 600 Kč za elektřinu a 300 Kč za plyn. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – na dva roky s automatickou prolongací o dobu, na kterou byla smlouva sjednána, a to i opakovaně. Pro případ neplnění smluvních povinností žalovanou bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně přerušit dodávky komodit do odběrného místa a v případě opakovaného neplnění smluvených povinností ukončit dodávku odstoupením od smlouvy. Odstoupení se dle smlouvy stalo účinným dnem doručení písemného vyhotovení oznámení odstupujícího účastníka druhému účastníkovi. Za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku a porušení smluvních ujednání, které má za následek ukončení dodávky pro opakované neplnění platebních povinností, tedy za předčasné ukončení smlouvy, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 6 050 Kč za každé odběrné místo elektřiny a každé odběrné místo plynu zvlášť.7. Z faktury č. , hodnota, ze dne 21. 11. 2020, která byla splatná dne 8. 12. 2020, se podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě doplatku za elektřinu ve výši 7 479 Kč.8. Posledními výzvami ze dne 17. 2. 2021 a 15. 3. 2021 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek.9. Žalovaná se dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala fakturami č. , hodnota, ze dne 17. 2. 2021 a č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2021 poplatky za upomínku ve výši 200 Kč.10. Fakturou č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2021 vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované mj. poplatek za odpojení elektřiny ve výši 907,50 Kč.11. Z oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 7. 4. 2021, odeslané žalované dne 9. 4. 2021, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu z důvodu opakovaného nehrazení závazků s tím, že u provozovatele distribuční soustavy byl předán požadavek na ukončení dodávek s demontáží měřidla k datu 19. 4. 2021.12. Z faktury č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2021, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu – deaktivační poplatek v celkové výši 12 100 Kč.13. Konečným vyúčtováním elektřiny č. , hodnota, ze dne 22. 4. 2021 vyčíslila právní předchůdkyně nedoplatek žalované na dodané elektřině za období od 19. 11. 2020 do 19. 4. 2021 ve výši 4 256 Kč.14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele soubor pohledávek. Pohledávka za žalovanou byla identifikována v příloze smlouvy.15. V oznámení o postoupení pohledávky postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo žalované odesláno dne 8. 11. 2022.16. Výzvou k plnění ze dne 23. 11. 2023, odeslané žalované téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 35 539,03 Kč. K výzvě byly přiloženy všechny neuhrazené faktury.17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, a to na základě kupní smlouvy sjednaných podle ustanovení § 2079 a násl. o. z. a dle § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Právní předchůdkyně žalobkyně jako prodávající splnila řádně své povinnosti vyplývající z tohoto smluvního vztahu tím, že dodala žalované elektřinu a plyn, což nebylo žádným způsobem zpochybněno, a má proto nárok na zaplacení kupní ceny za dodání elektřiny ve výše uvedených obdobích ve výši 7 419 Kč a 4 256 Kč, včetně upomínek (2 x 200 Kč) a poplatku za odpojení elektřiny ve výši 907,50 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na tyto částky něčeho uhradila, a proto jí soud uložil zaplatit žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního dodavatele, celkovou dlužnou částku 12 982 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 23. 11. 2023 s termínem splnění do 29. 11. 2023, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 30. 11. 2023 do zaplacení.18. Soud se dále zabýval smluvní pokutou – deaktivačním poplatek, který byl žalované vyúčtován fakturou č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2021.19. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.20. Podle ustanovení § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.21. Podle ustanovení § 1813 odst. 2 o. z. zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.22. Podle ustanovení § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.23. V těchto ustanoveních o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen směrnice), v jejímž duchu je nutno o. z. vyložit. V tomto ohledu analýza smluvního ujednání zahrnuje ověření, zda: a) jde o smluvní ujednání, jež b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, přičemž c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Podle čl. 3 směrnice je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Zároveň platí, že podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, pokud byla sepsána předem a spotřebitel tak nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky. Podle čl. 5 směrnice v případě smluv, v nichž jsou všech