24 C 102/2025-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 50 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Žalobce tvrdil, že dne 14. 5. 2024 byla uzavřena mezi účastníky Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč (článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci hrazeny v měsíčních splátkách 7 500 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2024. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému upomínku ze dne 20. 7. 2024 a upomínku ze dne 5. 8. 2024, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání upomínek nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 7. 2024, a proto žalobce dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru zesplatnil úvěr a vyzval žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. Žalobce požadoval částku ve výši 50 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na dvě upomínky v celkové výši 1 000 Kč a zákonný úrok z prodlení. Před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti.2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 5. 2024 se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci splatit poskytnutý úvěr i s úrokem ve výši 90 000 Kč (15 % měsíčně), tedy celkem částku 140 000 Kč do 15. 5. 2025. Z výpisu , banka, – Detail pohybu bylo zjištěno, že částka 50 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 14. 5. 2024. Z poskytnutých tvrzení a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil jednu splátku ve výši 7 500 Kč, splatnou dne 15. 6. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 21. 12. 2024, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu do 4. 1. 2025.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle§ 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Příloha č. 1 k úvěrové smlouvě o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele obsahující tvrzení o příjmech a výdajích žalovaného – průměrné hodnoty za měsíc – nesplňují bez dalšího podmínku pečlivého zjišťování schopnosti spotřebitele splácet úvěr.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. V průběhu řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný částku 42 500 Kč žalobci uhradil, a proto soud co do této částky žalobě vyhověl. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).10. Z neplatné smlouvy vzniká žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny, nikoliv na úroky, případné poplatky či smluvní pokuty a s ohledem na soudem stanovenou splatnost jistiny v přiměřené době – do tří dnů od právní moci rozsudku, ani na úroky z prodlení. Soud proto žalobu ve zbytku zamítl.11. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalobce za právní zastoupení stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 51 000 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 3 140 Kč, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby) celkem 9 420 Kč. Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění účinném do 31. 12. 2024) ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 2 úkony 600 Kč a z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění účinném od 1. 1. 2025) ve výši 450 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony 1050 Kč. Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 040 Kč, částku 12 510 Kč. Poměr úspěchu/neúspěchu byl počítán z uplatněného nároku včetně úroků z prodlení do dne rozhodnutí soudu. Z celkem žalované částky 55 570 Kč byl žalovaný neúspěšný co do částky 13 070 Kč, tj. co do 23,52 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu (76,48 %) vzniklo žalobci právo na náhradu 52,96 % nákladů řízení, což v přepočtu činí částku 6 625,30 Kč.