24 C 126/2025-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %. Žalobce tvrdil, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2023 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem, a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Tvrzení, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 23. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému téhož dne pod variabilním symbolem , var. symbol, na účet , č. účtu, úvěr ve výši 16 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 26. 6. 2024, žalobce opravil podáním ze dne 23. 9. 2025 tak, že původní věřitel žalovanému vyplatil dne 24. 4. 2024 úvěr ve výši 6 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i předžalobní upomínkou odeslanou dne 15. 11. 2024. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požadoval, aby nárok byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 4. 2024 se předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) zavázal poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, splatný jednorázově dne 24. 5. 2024. Výpisem z běžného účtu vedeného bankou , banka, a.s., bylo prokázáno, že z účtu žalovaného byla dne 24. 4. 2024 na účet předchůdce žalobce připsána částka 1 Kč. Z výpisu z běžného účtu vedeného bankou , banka, a.s., bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2024 je v něm uvedena odchozí úhrada na účet č. , č. účtu, ve výši 6 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobcem dne 6. 12. 2023 bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Výzvou ze dne 15. 11. 2024, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ve výši 16 000 Kč byla postoupena pod č. , hodnota, původním věřitelem na žalobce. Výzvou ze dne 15. 11. 2024, odeslanou téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů.5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, a proto soud žalobě co do částky ve výši 6 000 Kč vyhověl.10. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit. Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu). Soud proto ve zbytku žalobu na zaplacení úroků z prodlení z částky 6 000 Kč a na zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení (ve vztahu k níž žalobce sice upřesnil žalobu, avšak ji o tuto částku nevzal zpět) zamítl.11. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.