24 C 185/2025-21 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 14 477,40 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 477,40 Kč od 23. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %. Žalobce tvrdil, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným prostřednictvím své webové stránky , web, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 23. 6. 2023 úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 22. 7. 2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadoval žalobce, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 22. 6. 2023 se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč. Sdělením banky (, právnická osoba, .) a potvrzením o platbě bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 23. 6. 2023 částku 7 000 Kč. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalobcem dne 29. 11. 2024 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce. Výzvou ze dne 20. 12. 2024, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Výpisy z databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB žádným způsobem neprokazují skutečné příjmy a výdaje žalovaného.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny. Soud proto žalobě, co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 7 000 Kč vyhověl.10. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).11. Z neplatné smlouvy vzniká žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny, nikoliv na úroky, případné poplatky či smluvní pokuty a s ohledem na soudem stanovenou splatnost jistiny v přiměřené době – do tří dnů od právní moci rozsudku, ani na úroky z prodlení. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl.12. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Lze dodat, že žalobce již v žalobě uvedl, že k tomuto nenavrhuje žádné další důkazy.13. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.