27 C 238/2024-63 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2024 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 21 163 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 22. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti částku 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 21 878 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 898 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 16. 1. 2019. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel. Žalovaný uhradil pouze 32 715 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dle smluvních podmínek dne 16. 1. 2019 právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na jistině úvěru 14 048,48 Kč a na souhrnném poplatku 7 114,52 Kč. Žalovaný dluh dosud neuhradil. Kromě výše uvedených částek požaduje žalobkyně po žalovaném i kapitalizovaný úrok ve výši 28 809,55 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 2 352,24 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne 28. 9. 2023. Pohledávka byla ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni.2. Protože se soudu nepodařilo zjistil současný pobyt žalované bez trvalého pobytu na území ČR, ustanovil jí v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka z řad advokátů. Opatrovník žalované namítnul promlčení nároku, namítnul neplatnost smlouvy kvůli nedostatečnému prověření úvěryschopnosti žalovaného a také posléze z opatrnosti popřel i pravost podpisu žalovaného na uznání dluhu.3. Žalobkyně uvedla, že pohledávka promlčena není. Žalovaný dne 15. 8. 2022 podepsal uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, čímž uznal předmětnou pohledávku ze smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný pohledávku z předmětné smlouvy uznal co do důvodu i výše a zavázal se ji splatit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, počínaje měsícem zářím 2022. Žalovaný však ani poté, co se zavázal splatit pohledávku v měsíčních splátkách, neuhradil řádně a včas. Ke shora uvedenému si žalobkyně dovoluje sdělit, že uznání dluhu je zajišťující institut zakotvený v ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle ust. § 639 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že bylo-li právo dlužníkem uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, případně za deset let od lhůty k plnění určené v uznání dluhu. S ohledem na výše uvedené má tak žalobce za to, že předmětná pohledávka promlčená není, když ji žalovaný dne 15.8.2022 uznal co do důvodu i výše, promlčecí doba předmětné pohledávky by tedy uplynula nejdříve dne 15. 8. 2032, přičemž žalobkyně podala žalobu dne 4. 4. 2024.4. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, předžalobní výzvy včetně podacího archu, uznání na čl. 51.5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:6. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 22. 11. 2017 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným jako zákazníkem. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 32 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a souhrnný poplatek ve výši 21 878 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 898 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 16. 1. 2019. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na úvěr uhradil částku 32 715 Kč. Z uznání dluhu ze dne 15. 8. 2022 soud zjistil, že tohoto dne žalovaný uznal dluh u společnosti , právnická osoba, ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 52 748,48 Kč a zavázal se jej splácet ve splátkách po 3 000 kč do 25. dne v měsíci, přičemž první splátka je splatná do 30 dnů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 9. 2023 mezi společností , právnická osoba, postupitelem a žalobkyní jako postupníkem s účinnosti od 27. 9. 2023. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru a zápůjčky, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru předala žalovanému částku 32 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Současně dluh dne 15. 8. 2022 dluh co do důvodu a výše uznal, čímž založil dle § 2053 vyvratitelnou domněnku existence dluhu a jeho výše v době jeho uznání dle § 2053 občanského zákoníku.8. Opatrovník žalovaného neznámého pobytu vznesl námitku promlčení a nedostatečného prověření úvěryschopnosti a popřel pravost podpisu žalovaného na uznání dluhu smlouvě. Soud neshledal tyto námitky jako důvodné. Žalovaný dne 15. 8. 2022 podepsal uznání dluhu, čímž jednak založil vyvratitelnou domněnku ohledně existence dluhu v době jeho uznání i domněnku ohledně výše dluhu. Bylo pak na žalovaném, aby prokázal opak. K tomu však žalovaný, resp. jeho opatrovník žádná tvrzení ani důkazy nenavrhli, ani netvrdili, že by žalovaný dluh již zanikl. Za situace, kdy žalovaný dluh uznal a založil zmiňovanou vyvratitelnou domněnku, již soud proto ani nepřezkoumával smlouvu z hlediska prověření úvěryschopnosti dluhu, neboť vychází z toho, že žalovaný si byl vědom existence dluhu a projevil vůli dluh uhradit. Uznáním dluhu byl založen běh nové desetileté promlčecí lhůty dle § 639 občanského zákoníku, která v době podání žaloby ještě neuplynula, nárok proto nemůže být promlčen. Pokud byla opatrovníkem žalovaného namítána pravost podpisu žalovaného na uznání dluhu, pak soud poukazuje na to, že opatrovník byl žalovanému ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu, přičemž tato námitka byla opatrovníkem vznesena paušálně, a opatrovník nemá se žalovaným žádný kontakt a od žalovaného nemá žádné konkrétní informace tuto námitku odůvodňující, tedy že by žalovaný skutečně pravost svého podpisu na uznání popíral a že by současně uváděl konkrétní skutečnosti, které jeho podpis na uznání vylučují. Navíc by ani nebylo možné bez spolupráce se žalovaným tuto námitku potvrdit či vyvrátit např. písmoznaleckým posudkem, neboť od něj nebylo možno získat srovnávací vzorek jeho podpisu, resp. písma pro účely takového posudku. Soud tedy má za to, že v této situaci nemůže opatrovník takové osoby účinně tuto námitku uplatňovat, a proto k ní nepřihlížel, když z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti tuto možnost naznačující.9. Vzhledem k výše uvedenému proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 52 324,79 Kč s 29% úrokem p.a. z částky 14 048,48 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s 11,75% úrokem z prodlení p.a. z částky 14 048,48 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že splatnost dluhu nastala ještě před účinností zákona novelizujícího § 122 odst. 4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru, přiznal soud žalobkyni i právo na smluvní úrok ve sjednané výši až do úplné úhrady dluhu.10. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen z titulu bezdůvodného obohacení, a jen v přiznaném rozsahu.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 11 051,81 Kč. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 059 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, sepis a podání žaloby a předžalobní výzvu), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkon právní pomoci po 1 980 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 vyjádření a účast u jednání, 2 režijní paušál po 300 Kč a 1 režijní paušál po 450 Kč dle § 13 téže vyhlášky, 1/9 náhrady za ztrátu času za 2 půlhodiny po 150 Kč za cestu z Havířova do Karviné a zpět dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, 1/9 náhrady cestovních výdajů v původní celkové výši 316,70 Kč za cestu automobilem z Havířova do Karviné a zpět a 21% DPH. Soud na žádost žalobkyně přiznal 1/9 výše uvedených nákladů z důvodu, že se žalobkyně téhož dne u zdejšího soudu účastnila ještě dalších osmi jednání. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní podaná žalo