28 C 104/2025-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 12. 2. 2025 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 126 448,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 831,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 126 448,57 Kč za dobu od 13. 2. 2025 do zaplacení, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2021 a částky 308 214,67 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 911,98 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 308 214,67 Kč za dobu od 13. 2. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 5. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, na základě které žalovaná načerpala v průběhu trvání úvěrového vztahu částku ve výši 263 860 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 194 532 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, využila žalobkyně svého práva a úvěr ke dni 9. 1. 2025 zesplatnila. Dne 14. 2. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které žalovaná poskytla žalované úvěr ve výši 322 107 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem 179 542 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, využila žalobkyně svého práva a úvěr ke dni 20. 1. 2025 zesplatnila.2. Žalovaná s nároky uplatněnými žalobou nesouhlasila. Namítala neplatnost obou smluv, z důvodu, že žalobkyně neposoudila s dostatečnou odbornou péčí její schopnost poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně neověřila náklady žalované, nezohlednila a neprověřila její další závazky. Žalovaná souhlasila s tvrzeními žalobkyně o výši poskytnuté finančních prostředků a celkových úhradách žalované na jednotlivé smlouvy. Žalovaná uvedla, že není v jejích možnostech uhradit celkovou dlužnou částku najednou, ale že je schopna hradit měsíční splátky ve výši 2 000 Kč. Je v tíživé finanční situaci, její příjem tvoří důchod ve výši 19 000 Kč.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalované; žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.5. Ze smlouvy nazvané Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne 5. 5. 2021, soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 130 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 12,88%, s minimální výší měsíční splátky 1,69 % z úvěrového rámce, tj. 2 197 Kč. Výše prvního čerpání byla sjednána ve výši 130 000 Kč na účet klienta č. , č. účtu, . Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaná celkem čerpala celkem jistinu ve výši 266 291 Kč a celkem uhradila 194 532,56 Kč.6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 5. 5. 2021 jsou uvedeny údaje o osobních a majetkových poměrech žalované, a to zdroj a výše příjmu žalované (důchod 11 000 Kč), výše příjmu ostatních členů domácnosti (20 000 Kč). Z listiny „Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalované pro úvěrový rámec 130 000 Kč vyšla z výše příjmu žalované 11 000 Kč, příjmů dalších členů domácnosti 20 000 Kč, měsíčních výdajů domácnosti uvedených v žádosti 7 000 Kč. Žalobkyně zadala dotaz ohledně žalované do registru NRKI, prověřovala evidenci žalované v registru Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku.7. Žalovaná byla dopisem ze dne 9. 1. 2025, odeslaným dne 10. 1. 2025, vyzvána k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).8. Ze smlouvy nazvané Smlouva o účelovém úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 2. 2023, soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalované jednak účelový úvěr (úvěr slouží k úhradě dluhů žalované uvedených v Příloze č. bezúčelový revolvingový úvěr 1) ve výši 322 107 Kč, splatného v 96 měsíčních splátkách ve výši 9 530 Kč, s roční úrokovou sazbou 29,49 %, a jednak bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 23,88 %, s minimální výší měsíční splátky 2,583 % z úvěrového rámce, tj. 775 Kč. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaná celkem čerpala celkem jistinu ve výši 322 107 Kč a celkem uhradila 179 542 Kč.9. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 14. 2. 2023 jsou uvedeny údaje o osobních a majetkových poměrech žalované, a to zdroj a výše příjmu žalované (důchod 19 000 Kč), výše příjmu ostatních členů domácnosti (15 000 Kč). Z listiny „Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalované pro úvěr ve výši 322 107 Kč vyšla z výše příjmu žalované 19 000 Kč, příjmů dalších členů domácnosti 15 000 Kč, měsíčních výdajů domácnosti uvedených v žádosti 29 000 Kč. Žalobkyně zadala dotaz ohledně žalované do registru SOLUS, NRKI, prověřovala evidenci žalované v registru Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku. Příjmy žalované žalobkyně ověřila oznámení – výměry důchodu ze dne 15. 12. 2022, tuto listinu předložila žalobkyně soudu k důkazu. Výše důchodu pro rok 2023 činní 19 493 Kč.10. Žalovaná byla dopisem ze dne 20. 1. 2025, odeslaným dne 20. 1. 2025, vyzvána k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).11. Žalovaná byla vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu z obou výše uvedených smluv před podání žaloby dopisem ze dne 4. 2. 2025 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).12. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.13. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy ze dne 5. 5. 2021 a 14. 2. 2023, obě smlouvy jsou ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaná uzavírala smlouvy v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ věta prvá a třetí poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/20