28 C 205/2025-65 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 58 301,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 4. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat revolvingový úvěr maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 56 000 Kč, žalovaný načerpal celkem v průběhu úvěrového vztahu částku 67 511,50 Kč, uhradil celkem 28 257 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzvy k úhradě celého dluhu, na kterou však nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že smlouva je neplatná z důvodu, že žalobkyně nesplnila svou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně se dotazovala na výši příjmů domácnosti, neověřovala náklady a nezohlednila a neprověřila další závazky žalovaného. Žalovaný shodně s tvrzením žalobkyně uvedl, že načerpal na jistině 67 511,50 Kč a uhradil celkem 28 257 Kč.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Ze smlouvy Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, s výší minimální měsíční splátky 2,559 % z úvěrového rámce, s úrokovou sazbou 17,90 %. Smlouva byla za stranu klienta, tj. žalovaným podepsána elektronicky, kódem, který byl žalovanému zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, , jak soud zjistil z výstupu z elektronické databáze žalobkyně. Žalobkyně při uzavírání smlouvy ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, jak vzal soud za prokázaná z žalobkyní předložené fotografie občanského průkazu žalovaného. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaný celkem na jistině čerpal 67 511,50 Kč a žalobkyni uhradil 28 257 Kč.5. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 25. 4. 2023, je uvedena výše příjmu žalovaného 23 000 Kč. Z listiny „Karta klienta“ vzal soud za prokázané, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného vyšla z výše příjmu žalovaného 23 000 Kč, měsíčních výdajů domácnosti 12 000 Kč, lustrovala žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, Centrální evidenci exekucí. Z listiny „úvěrová zpráva“ má soud za prokázané, že žalobkyně zjišťovala v registru NRKI další spotřebitelské úvěry žalovaného. Z listiny „Ověření bonity MLS“ vzal soud za prokázané, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného vyšla z výše příjmu žalovaného 23 000 Kč, kalkulovala s dalšími splátkami žalovaného ve výši 7 483 Kč, měsíčními výdaji na bydlení 5 000 Kč z žádosti, a dále odečetla od příjmu žalovaného částku 4 860 Kč jako životního minima. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného z plateb v měsíci březnu 2023, jak má soud za prokázané z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, , kdy byla připsána jednak platba ve výši 4 675 Kč od , právnická osoba, a jednak platba nemocenského ve výši 15 736 Kč ze období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023.6. Žalovaný byl dopisem ze dne 13. 2. 2025, odeslaným dne 14. 2. 2025, vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). Žalovaný byl vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 6. 3. 2025 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).7. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.8. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, kterou soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Soud posoudil smlouvu jako platně uzavřenou, žalovaný akceptoval návrh smlouvy tím, že smlouvu elektronicky podepsal zadáním číselného kódu, který mu byl v rámci uzavírání smlouvy odeslán žalobkyní na telefonní číslo mobilního telefonu. Žalovaný nerozporoval, že by smlouvu akceptoval, a žalobkyně doložila, že při sjednávání smlouvy se jí žalovaný prokázal občanským průkazem. Žalovaný rovněž shodně s žalobkyní tvrdil, že od žalobkyně čerpal finanční prostředky na základě předmětné smlouvy.9. Předmětná smlouva je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.12. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že vychází z kreditního skóre žadatele o úvěr, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úv