28 C 262/2025-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí celkem částku 19 860 Kč spolu s úrokem z prodlení jako nároků na jednotlivé jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému s odůvodněním, že žalovaná se přepravovala v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to linkou A dne 18. 10. 2022 a dne 26. 5. 2022, linkou spoje 215 dne 8. 8. 2022, linkou spoje 352 dne 20. 9. 2022, linkou C dne 24. 11. 2022, linkou metra B dne 22. 2. 2023, linkou metra A dne 6. 2. 2023, dne 4. 3. 2023 a dne 20. 12. 2023, linkou spoje 183 dne 3. 3. 2024, linkou spoje 20 dne 29. 2. 2024 a dne 17. 7. 2024, a linkou spoje 184 dne 15. 8. 2024. Žalovaná se ani v jednom z případů v průběhu přepravy neprokázala na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a je proto povinna zaplatit za každou jízdu jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž souhlas žalovaného se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Na základě zjištění z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to jednotlivých protokolů o přepravní kontrole, ceníku jízdného, smluvních přepravních podmínek a předžalobních upomínek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná cestovala linkou A provozovanou žalobkyní dne 18. 10. 2022 a dne 26. 5. 2022, linkou spoje 215 dne 8. 8. 2022 linkou spoje 352 dne 20. 9. 2022, linkou metra C dne 24. 11. 2022, linkou metra B dne 22. 2. 2023, linkou metra A dne 6. 2. 2023, dne 4. 3. 2023 a dne 20. 12. 2023, linkou spoje 183 dne 3. 3. 2024, linkou spoje 20 dne 29. 2. 2024 a dne 17. 7. 2024, linkou spoje 184 dne 15. 8. 2024, v průběhu každé z uvedených jízd byla kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl vždy na místě sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná zápis vždy podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou smluvních přepravních podmínek žalobkyně ve výši 1 500 Kč pro roky 2022, 2023 a 2024. Dle ceníku jízdného činilo jízdné 30 Kč.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl konkludentně závazkový vztah ze smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Obsahem tohoto závazkového vztahu byl zejména závazek žalobkyně přepravit žalovanou do místa určení a závazek žalované za tuto přepravu zaplatit stanovené jízdné. Jízdné se přitom podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, platí podle tarifu sjednaného v souladu s cenovými předpisy. Ve shodě s tímto ustanovením bylo základní jízdné za přepravu stanoveno tarifem žalobkyně a činilo 30 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná jako cestující nedostála své povinnosti vyplývající z § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, (dále jen „zákon o silniční dopravě“), tedy se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, byla žalobkyně dle stejného ustanovení oprávněna požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. V souladu s § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výše přirážky k jízdnému byla stanovena smluvními přepravními podmínkami žalobkyně platnými v době přepravní kontroly, a to ve výši 1 500 Kč. Prokázána byla v řízení též dospělost žalované pohledávky, když splatnost dluhu nastala, dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, uložením povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Protože žalovaná netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobkyni celkovou částku 19 860 Kč tímto rozhodnutím. Žalobkyně má podle § 1970 o. z. také právo na úrok z prodlení z každé částky 1 530 Kč, ve výši určené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s počátkem prodlení po dni splatnosti dle smluvních přepravních podmínek, tedy po dni následujícím po dni, kdy byla provedena přepravní kontrola.6. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náklady řízení ve výši 2 615 Kč k rukám jejího zástupce , anonymizováno, advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně má právo na náhradu těchto nákladů: a/ soudní poplatek za žalobu 800 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 2.) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 400 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 400 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.