28 C 302/2025-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 173 438,13 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, a to na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené s žalovanou dne 6. 8. 2023, dle níž žalované poskytla úvěr ve výši 175 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 17,19 % ročně, přičemž žalobkyně požaduje úrok ve výši 12,75 %. Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 394 Kč. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila veškeré závazky ze smlouvy za splatné ke dni 24. 10. 2024 a vyzvala žalovanou k jejich uhrazení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ačkoliv byl řádně a včas předvolána. Předvolání bylo žalované doručeno více než deset dnů před jednáním. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti žalobkyně a zástupce žalobkyně.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.5. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 6. 8. 2023, soud zjistil, že ve smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované částku 175 000 Kč a žalovaná se zavazuje poskytnutou částku splatit spolu s úroky a v 96 měsíčních splátkách vždy 24. dne v měsíci, první splátka je splatná 24. 9. 2023, výše splátky činní 3 394 Kč. Úvěr bude čerpán jednorázově na účet č. , č. účtu, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve sjednané výši, platbou na uvedený účet dne 6. 8. 2023. Z přehledu plateb úvěrového účtu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná celkem na závazky ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uhradila 19 667,02 Kč.6. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla výši čistého měsíčního příjmu 67 400 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 6 500 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet 9 500 Kč. Žalobkyně prověřila žalovanou v registru CBCB, z něhož měla informace o tom, jaké další spotřebitelské úvěry žalovaná čerpala, kolik činní splátky a tom, zda žalovaná je v prodlení se splácením (prokázáno výstupem z registru CBCB). Z vyhodnocení žádosti o úvěr (CRIF) soud zjistil, že banka při výpočtu platební kapacity žalované vyšla z příjmu ve výši 67 400 Kč a výdajů ve výši 23 236,60 Kč.7. Z výpisů z běžného účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že v měsíci květnu 2023 byla na účet celkem připsána částka 28 233,51 Kč a celkem odepsána částka 38 167,47 Kč, konečný zůstatek činil 3 279,58 Kč, v měsíci červnu 2023 byla na účet celkem připsána částka 20 775,27 Kč a celkem odepsána částka 23 105,85 Kč, konečný zůstatek činil 949 Kč, v měsíci červenci 2023 byla na účet celkem připsána částka 14 586 Kč a celkem odepsána částka 14 168 Kč, konečný zůstatek činil 1 367 Kč.8. Dopisem ze dne 26. 10. 2024, oznámení o zesplatnění úvěru, oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru, a vyzvána k uhrazení do 2. 11. 2024, výzva byla žalované doručena, jak soud zjistil z dodejky poštovní zásilky.9. Žalovaná byla advokátem zastupujícím žalobkyni vyzvána k úhradu dluhu před podáním žaloby písemně dopisem ze dne 6. 3. 2025, který byl dle poštovního podacího archu odeslán žalované téhož dne.10. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.11. Žalobkyně své nároky zakládala na smlouvě, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona, ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.14. Žalobkyně popsala proces posouzení úvěruschopnosti tak, že příjem žalované zjišťovala z obratu na účtu žalované v měsících: srpen 2022 – 207 178 Kč, září 2022 – 67 400,90 Kč, říjen 2022 – 59 833,99 Kč, listopad 2022 – 233 769,22 Kč, prosinec 2022 – 145 923,40 Kč. Výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity byly ve výši 23 236,60 Kč, a jejich výše byla stanovena tak, výdaje deklarované v žádosti o úvěr byly porovnány se statistickým modelem vydaným Českou republikou a bankovními a nebankovními registry.15. Po zhodnocení skutkových zjištění, soud v projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Žalobkyně stanovila příjem žalované dle neaktuálního stavu, vyšla z obratů na účtu žalované za měsíce srpen až prosinec roku 2022, ačkoli smlouva byla uzavírána v srpnu roku 2023, a to i přesto, že žalovaná měla po celou dobu účet vedený u žalobkyně. Z výpisu z účtu žalované, který předložila sama žalobkyně pak soud zjistil, že výše obratu na účtu nedosahuje ani zdaleka výši obratu, jaký byl v období, ze kterého vycházela žalobkyně. Nadto soud podotýká, že kreditní obratu na účtu, nelze vyhodnotit, aniž by byl znám zdroj příjmu (důvod připsaných plateb) tak, že se jedná o pravidelný a stálý příjem, jehož bude žalovaná dosahovat i v budoucnu. Dále pak soud uzavírá, že žalobkyně neměla informac