28 C 344/2025-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla povinna zaplatit jí částku 23 720,88 Kč s příslušenstvím, jako nároků ze smlouvy: Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou dne 5. 5. 2024. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr do úvěrového rámce 20 000 Kč, a byla povinna splácet čerpanou část úvěru v minimálních měsíčních splátkách. 6alovaná nesplácela řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné splátky, využila banka svého práva a dne 1. 1. 2025 ukončila smlouvu a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná po poskytnutí úvěrového rámce do dne zesplatnění čerpala peněžní prostředky ve výši 20 602,81 Kč, a uhradila celkem částku 2 976,01 Kč (tyto údaje žalobkyně uvedla ve formě tabulky s daty jednotlivých čerpání a úhrad). Pohledávky ze smlouvy úvěru byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z jednotlivých zjištěný učiněných z dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025, dohody o úhradě úplaty, potvrzení o zaplacení úplaty a přílohy č. 1 (seznam postupovaných pohledávek), soud zjistil, že , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník se ve smlouvě dohodly o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1, za sjednanou úplatu, která byla uhrazena. V seznamu postoupených pohledávek je specifikována pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, pod položkou č. , hodnota, . V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 27. 5. 2025, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, , na nového věřitele, žalobkyni.5. Ze „Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty“ ze dne 5. 5. 2024 soud vzal za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela žalovaná jako klient s , právnická osoba, . a ve smlouvě je sjednáno, že žalovaná je oprávněna opakovaně čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce prostřednictvím kreditní karty, úvěrový rámec činní 20 000 Kč, smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, žalovaná se zavazuje takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky spolu s poplatky a plnit sjednané smluvní povinnosti. Z výpisu ke kreditní kartě a z dokumentu „Platební historie“ má soud za prokázané, že žalovaná celkem čerpala částku 20 602,81 Kč a celkem uhradila 2 976,01 Kč.6. Z „Žádosti o úvěr“ soud zjistil, že žalovaná při podání žádosti uvedla údaje o svých osobních a majetkových poměrech, a to že má pracovní poměr na dobu neurčitou, průměrnou výši příjmu 35 600 Kč, bydlí v pronájmu.7. Z „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru vypočetla disponibilní částku pro splácení úvěru tak, že od příjmů (35 600 Kč) byly odečteny interní splátky (0 Kč), externí splátky (18 882 Kč) a životní náklady (12 788,77) Kč. Do výdajů měly být započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima dle nařízení vlády 40/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěná z veřejných databází. Příjem nebyl ověřen, banka vyšla z údaje uvedené žalovanou v žádosti o úvěr.8. Z „Oznámení o prohlášení úvěru za splatný“ ze dne 1. 1. 2025, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že úvěr č. , hodnota, zesplatňuje a vyzývá žalovanou k úhradě dluhu ve výši 25 552,87 Kč do ve lhůtě do 15. 1. 2025.9. Z „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 25. 8. 2025, soud zjistil, že touto výzvou byla žalovaná advokátem zastupujícím žalobkyni vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě do 9. 9. 2025.10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět toliko částečně.11. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ ve znění účinném od 1. 1. 2024 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).14. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Nároky uplatněné žalobou žalobkyně zakládá na smlouvě, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a na kterou dopadá regulace zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní vztah ze smlouvy naplňuje definici spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 tohoto zákona, žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele.16. Při výkonu této činnosti je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.17. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Nezbytný obsah odborné péče při posouzení úvěruschopnosti ve vazbě na účel zákona vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnu