112 C 27/2026-22 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 12 782 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 9 800 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že pohledávku za žalovaným nabyla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 od společnosti , právnická osoba, ., které byla tato pohledávka postoupena společnosti , právnická osoba, . Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla prostřednictvím webové stránky www.tando.cz sjednána smlouva o úvěru poté, co si žalovaný vybral parametry úvěru, poté se zaregistroval, uvedl heslo a dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Poskytl věřiteli také kopii svého dokladu totožnosti a po ověření úvěruschopnosti žalovaného výpisy z účtu či výplatními listy a lustrací ve všech veřejně dostupných databázích mu byla žádost o poskytnutí úvěru schválena. čímž byla dne 19. 1. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Smlouva byla podepsána pětimístným verifikačním SMS kódem. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný jej měl vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Protože se dostal do prodlení, úvěr byl zesplatněn ke dni 20. 4. 2024. Žalobkyně požaduje úhradu částky 9 800 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu ve výši 7 000 Kč, nezaplacený smluvní úrok ve výši 2 800 Kč a dále požaduje smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to od 21. 5. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy, tj. do 20. 7. 2025 ve výši 2 982 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně neuznal z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby byl nárok v části jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka původním věřitelem poskytnuta.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).3. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , která měla být sjednána mezi společností Tando financial a.s. jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným a dle této smlouvy měly být žalovanému poskytnuty na jeho požádání peněžní prostředky do výše 50 000 Kč, a to dne 19. 1. 2024 na jeho bankovní účet. Úvěr měl být sjednán na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Tato listina však není podepsána ani osobou za úvěrujícího, ani za žalovaným. Tvrzený SMS kód zde uveden není.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společnostmi , právnická osoba, . a , právnická osoba, , které byly postoupeny pohledávky postupitele za svými dlužníky z nesplacených spotřebitelských úvěrových pohledávek, přičemž z přílohy, resp. seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že byla postoupena také pohledávka za žalovaným. Tato pohledávka pak byla postoupena přechodným věřitelem žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 (zjištěno ze smlouvy a její přílohy).5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 zaslané žalovanému doporučeně dne 23. 7. 2025 (dle podacího lístku) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky z nesplacené smlouvy č. , hodnota, , která měla být sjednána dne 19. 1. 2024 mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, a to ve výši 26 620 Kč do tří dnů na zde specifikovaný bankovní účet.6. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný je majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byla dne 19. 2. 2024 připsána částka 7 000 Kč.7. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (výpisy z účtu žalovaného, kopie jeho občanského průkazu, všeobecné obchodní podmínky, oznámení o postoupení pohledávky) soud nečiní pro nadbytečnost žádná podstatná skutková zjištění.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení nebylo prokázáno, že by existoval smluvní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným dle smlouvy o úvěru, když nebyl zjištěn žádný projev vůle k uzavření této smlouvy. Smlouva, kterou žalobkyně předložila, neobsahuje podpis žalovaného (ani formou verifikačního SMS kódu), ani zástupce původního věřitele a nebylo tak prokázáno, že by tato byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky původního věřitele, jak je tvrzeno v žalobě. Podle ust. § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva předložená soudu nebyla stranami smlouvy podepsána a neobsahuje ani jiný znak, který lze považovat za podpis. Soudu nebyl předložen jediný důkaz o kontraktaci specifikované v žalobě.9. Protože však v řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byla původním věřitelem poukázána částka 7 000 Kč, má soud za to, že žalobkyni je možno tuto částku přiznat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak požadovala žalobkyně. Žalovanému byla tato částka poskytnuta bez právního důvodu, neboť nebyl prokázán závazek, dle něhož by měl původní věřitel žalovanému plnit. Za této situace má žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo plněno, ve smyslu ust. § 2991 a § 2993 o. z., tedy částky 7 000 Kč, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na uvedenou částku původnímu věřiteli či žalobkyni něčeho uhradil. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným původním věřitelem postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, a to spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 % ročně. Úroky z prodlení však byly žalobkyni přiznány až ode dne 1. 8. 2025 do zaplacení. Splatnost pohledávky nastala dne 31. 7. 2025 na základě výzvy k úhradě ze dne 20. 7. 2025, v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů. Výzva byla prokazatelně odeslána dne 23. 7. 2025 a za předpokladu doručení do tří pracovních dnů ji lze považovat za doručenou 28. 7. 2025. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 1. 8. 2025, jakož i ve výši přesahující zákonnou výši, byl jako nedůvodný zamítnut, stejně tak jako požadavek na úhradu zbývají části žalované částky, na kterou nemá žalobkyně nárok.10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.