21 C 434/2025-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení celkové částky 57 270,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 145,55 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že pohledávka vznikla ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo 25067937, uzavřené mezi účastníky 21. 6. 2024 distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobkyně „www.flexifin.cz“. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezhotovostně úvěrové prostředky ve výši 33 536 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný sjednané splátky z poskytnutého úvěru řádně a včas neplnil, uhradil již však 37 609,75 Kč. Žalobkyně částka 57 260,59 Kč se skládá z jistiny 27 654,30 Kč, poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši 445,60 Kč, smluvního úroku ve výši 28 115,04 Kč a poplatku za službu „Presto“ ve výši 1 054,65 Kč. A dále požadovala smluvní pokutu za prodlení ve výši 10,14 Kč, tj. 0,1 % denně ze zůstatku jistiny za dobu prvních 90 dnů prodlení, tj. po dobu 30. 1. 2025-30. 4. 2025. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázaným, uplatnila žalobkyně svůj nárok alternativně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť poskytnutí peněžních prostředků bylo prokázáno bankovními transakcemi. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a to na základě údajů o příjmech a výdajích žalovaného, nahlédnutím do příslušných registrů a ověřením bankovního účtu. Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako dostatečné.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a žádné skutečnosti na svoji obranu neuvedl.3. Z listinných důkazů, zejména ze smlouvy, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 21. 6. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo 25067937, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností postupného a opakovaného čerpání do výše sjednaného úvěrového rámce 42 100 Kč. Sjednán byl také smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené jistiny, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v denních splátkách dle rozpisu splátek. Součástí smluvní dokumentace byly všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, přehled splátek a údaje o poskytovateli úvěru. Totožnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy ověřena prostřednictvím bankovní identity, případně nahlédnutím na bankovní účet žalovaného.4. Z přehledů bankovních transakcí soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky na bankovní účet jak uvedeno v žalobě. Poskytnutí finančních prostředků bylo doloženo také sdělením banky, která eviduje na účtu žalovaného , č. účtu, příchozí platby od žalobkyně, a to 24. 9. 2024 částka 3 018 Kč, 22. 8. 2024 částka 2 806 Kč, 18. 7. 2024 částka 5 500 Kč, 22. 9. 2024 částka 1 000 Kč, 24. 9. 2024 částka 3 000 Kč, 17. 10. 2024 částka 4 712 Kč, 21. 6. 2024 částka 5 500 Kč, 22. 9. 2024 částka 5 000 Kč, 20. 8. 2024 částka 3 000 Kč.5. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný neplnil sjednané splátky. A dosud uhradil na poskytnutý úvěr před podáním žaloby částku 37 609,75 Kč, a to: 08. 07. 2024 částku 1 044,94 Kč, dne 18. 07. 2024 částku 6 322,59 Kč, dne 09. 08. 2024 částku 1 372,87 Kč, dne 08. 09. 2024 částku 2 523,47 Kč, dne 11. 10. 2024 částku 504,95 Kč, dne 15. 10. 2024 částku 1 009,90 Kč, dne 10. 11. 2024 částku 4 511,76 Kč, dne 18. 11. 2024 částku 9 139,45 Kč, dne 10. 01. 2025 částku 900,01 Kč a dne 29. 01. 2025 částku 10 279,81 Kč.6. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně smlouvu vypověděla v emailu ze dne 2. 5. 2025 (email odesílatele: , e-mail, pro příjemce: , e-mail, ).7. Zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění a doložila její odeslání podacími doklady. (Předžalobní upomínka ze dne 5. 9. 2025, potvrzení ze dne 10. 9. 2025).8. Z listin o posouzení úvěruschopnosti „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, “ soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o jeho příjmech a výdajích sdělených žalovaným a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalovaný uvedl výdaje na bydlení 15 000 Kč, výdaje na jiné dluhy 2 000 Kč, další nezbytné výdaje 15 000 Kč a 1 000 Kč a své příjmy ve výši 50 000 Kč.9. Žalobkyně vycházela také z tzv. ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného (tj. příjmu dosaženého/zjištěného prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce), ve výši 38 613 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné.10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.11. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byly sjednány prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).14. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně ověřovala platební morálku žalovaného v dostupných registrech. Při posuzování příjmů a výdajů žalovaného vycházela z údajů sdělených žalovaným. Příjmy žalovaného ověřila. Nedoložila však, zda a jakým způsobem ověřila i výdaje žalovaného.16. Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Při odborné péči poskytovatele by úvěr žalovanému poskytnut být neměl.17. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.18. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned.19. Soud však žalobkyni nepřiznal ani nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny, neboť bylo zjištěno, že žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši 33 536 Kč a žalovaný vrátil 37 609,75 Kč. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 292 Kč. Jelikož však soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal, činí poplatková povinnost žalobkyně podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) částku 2 864 Kč.21. Soud proto uložil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 572 Kč.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Procesní úspěch soud posuzoval včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 1492/2017).