24 C 131/2025-42 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 28 294,97 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 314,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 153,11 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 15 % ročně z částky 17 171,66 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila že mezi její právním předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovaným došlo, po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, dne 28. 7. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla dne 28. 7. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 867 Kč na nákup zboží (bílé techniky), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet prodejce , právnická osoba, , IČ , IČO, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 11 měsíčních splátkách po 1 862 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 956 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky. Dlužná částka uhrazena nebyla.2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2022 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 867 Kč na nákup zboží (bílé techniky), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet prodejce , právnická osoba, , IČ , IČO, , které se žalovaný zavázal vrátit i s dohodnutými poplatky formou 11 měsíčních splátek.4. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 867 Kč na nákup zboží (bílé techniky), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet prodejce , právnická osoba, , IČ , IČO, , má soud za prokázané z potvrzení o provedené transakci , banka, ., ze dne 17. 4. 2024 listina s označením „Obraty“).5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 uzavřenou mezi , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalobkyní bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným (příloha č. 1,) byla postoupena na žalobkyni. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne 4. 12. 2023 odeslaným téhož dne.6. Výzvou ze dne 23. 9. 2024, odeslanou dne 24. 9. 2024, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě pohledávek do 8. 10. 2024.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).11. Po provedeném dokazování nevyplynulo, že by předchůdkyně žalobkyně ve shora uvedeném smyslu posuzovala schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Zpráva o posouzení úvěruschopnosti vč. výsledku předložená žalobkyní obsahující údaj o příjmu a údaj o odhadovaných měsíčních výdajích sama o sobě neprokazuje skutečné příjmy žalovaného a skutečné výdaje žalovaného na živobytí, a to zejména za situace, kdy z ní vyplývá, že žalovaný má výdaje na splátky úvěrů ve výši 13 000 Kč, náklady na bydlení 0 Kč (o čemž lze s úspěchem pochybovat) a příjem 22 300 Kč.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobkyni právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto vyhověl žalobě, co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 16 911 Kč (18 867 Kč – 1 956 Kč).13. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).14. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 383,97 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 314,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 153,11 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a dále úrok ve výši 15 % ročně z částky 17 171,66 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, výrokem II. zamítl.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly.