24 C 301/2025-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 138 818 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 035,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 015,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 68 565,31 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 12,75 % ročně z částky 68 565,31 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila že mezi její právním předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo, po posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, dne 19. 12. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, a to z části (61 000 Kč) bezhotovostním převodem na bankovní účet a z části (9 000 Kč) zápočtem na předchozí dluh žalované vůči žalobkyni. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 72 326 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 67 487 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 6 778 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2024. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 600 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky. Dlužná částka uhrazena nebyla.2. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2022 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, a to z části (61 000 Kč) bezhotovostním převodem na bankovní účet a z části (9 000 Kč) zápočtem na předchozí dluh žalované vůči žalobkyni, které se žalovaná zavázala vrátit i s dohodnutými poplatky formou 21 měsíčních splátek.4. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na účet uvedený ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru dne 20. 12. 2022 částku 61 000 Kč, má soud za prokázané z potvrzení o provedené transakci , banka, ., IČ , IČO, , ze dne 21. 1. 2026.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 uzavřenou mezi , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalobkyní bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou (příloha č. 1, str. 11, poř. č. , hodnota, ) byla postoupena na žalobkyni. O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne 27. 1. 2025 odeslaným dne 27. 2. 2025.6. Výzvou ze dne 16. 4. 2025, odeslanou téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávek do 1. 5. 2025.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).11. Po provedeném dokazování nevyplynulo, že by předchůdkyně žalobkyně ve shora uvedeném smyslu posuzovala schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Karta zákazníka předložená žalobkyní obsahující údaj o příjmu a údaj o odhadovaných měsíčních výdajích sama o sobě neprokazuje skutečné příjmy žalované a skutečné výdaje žalované na živobytí.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobkyni právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě vyhověl, co do žalovanou nevrácené jistiny ve výši 68 400 Kč (70 000 Kč – 1 600 Kč).13. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaná soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytla. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalované povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).14. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 70 418 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 035,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 015,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 68 565,31 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 12,75 % ročně z částky 68 565,31 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, výrokem II. zamítl.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly.