24 C 330/2024-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky celkem 10 800 Kč s tím, že , jméno FO, , otec nezletilých dětí , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , nepřispíval na jejich výživu na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 12. 2013, č. j. , Anonymizováno, , kdy mu bylo stanoveno výživné ve výši 400 Kč měsíčně na nezletilou , jméno FO, , 250 Kč měsíčně na nezletilou , jméno FO, a 250 Kč měsíčně na nezletilou , jméno FO, , u všech s účinností od 1. 1. 2014. Žalovaná jako oprávněný zástupce podala u žalobce dne 15. 9. 2021 žádost o náhradní výživné, které jí bylo přiznáno. Vyplaceno takto bylo celkem 4 800 Kč na nezletilou , jméno FO, , 3 000 Kč na nezletilou , jméno FO, a 3 000 Kč na nezletilou , jméno FO, . Dne 20. 3. 2024 vydal žalobce rozhodnutí o přechodu pohledávek nezletilých za otcem na žalobce, kdy je nadále vedeno u Exekutorského úřadu , adresa, , exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , řízení o vymožení výživného pro všechny nezletilé děti․ Žalobce současně začal vyzývat oprávněnou osobu, aby po rozhodnutí o přechodu pohledávky na stát podala návrh na vstup státu na místo dosavadního oprávněného do probíhajícího exekučního řízení. Výzvy byly zaslány na všechny zjištěné adresy, nebyly přebírány, žalovaná byla kontaktována na telefonním čísle SMS zprávou a telefonicky, ani na písemné výzvy nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 17. 12. 2013, č. j. , Anonymizováno, rozhodl o schválení dohody rodičů nezl. dětí, které svěřil do výchovy žalované a otce , jméno FO, zavázal přispívat na výživu nezl. , jméno FO, částkou ve výši 400 Kč, na výživu nezl. , jméno FO, částkou ve výši 250 Kč a na výživu nezl. , jméno FO, částkou ve výši 250 Kč, u všech s účinností od 1. 1. 2014.4. Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě zahájil řízení o přechodu pohledávky na stát, kdy u nezletilé , jméno FO, došlo v období od 5/2021 do 4/2022 na základě rozhodnutí úřadu práce č. j. , Anonymizováno, k žádosti žalované (matky nezl. dětí) k vyplacení náhradního výživného v celkové výši 4 800 Kč, u nezletilé , jméno FO, to bylo za období od 5/2021 do 4/2022 na základě rozhodnutí úřadu práce č. j. , Anonymizováno, výživné v celkové výši 3 000 Kč a u nezletilé , jméno FO, to bylo za období od 5/2021 do 4/2022 na základě rozhodnutí úřadu práce č. j. , Anonymizováno, výživné v celkové výši 3 000 Kč. Úřad práce pak rozhodl o zániku nároku na náhradní výživné pro všechny nezletilé děti, z důvodu, že pro pokračování nároku na náhradní výživné bylo nutno doložit výši přijatého výživného za období čtyř kalendářních měsíců do konce měsíce září 2022, což nebylo, a to rozhodnutími ze dne 30. 11. 2023, č. j. , Anonymizováno, (ve vztahu k nezl. , jméno FO, ), ze dne 30. 11. 2023, č. j. , Anonymizováno, (ve vztahu k nezl. , jméno FO, ) a ze dne 8. 2. 2023, č. j. , Anonymizováno, (ve vztahu k nezl. , jméno FO, ). Úřad práce pak rozhodl o přechodu pohledávky z oprávněné osoby nezl. , jméno FO, za dlužníkem , jméno FO, na výživném ve výši 4 800 Kč (rozhodnutí ze dne 20. 3. 2024, č. j. , Anonymizováno, ), o přechodu pohledávky z oprávněné osoby nezl. , jméno FO, za dlužníkem , jméno FO, na výživném ve výši 3 000 Kč (rozhodnutí ze dne 20. 3. 2024, č. j. , Anonymizováno, ) a nezl. , jméno FO, za dlužníkem , jméno FO, na výživném ve výši 3 000 Kč (rozhodnutí ze dne 20. 3. 2024, č. j. , Anonymizováno, ).5. Žalobce vyzval žalovanou podle § 15 odst. 3 zákona o náhradním výživném písemnou výzvou ze dne 3. 6. 2024, aby podala návrh na vstup státu do probíhajícího exekučního řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, u soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , se sídlem , adresa, , , adresa, . Soudní exekutorka sdělila dne 24. 9. 2024, že žalovaná nedoručila úřadu návrh na vstup jiného účastníka do exekučního řízení. Úřad práce se pak snažil kontaktovat žalovanou prostřednictvím SMS zprávy, ve které ji upozorňuje na to, že se jí nedaří doručovat výzvu podle § 15 odst. 3 zákona o náhradním výživném s tím, že jinak bude muset hradit náhradu škody. Toto bylo úspěšně doručeno na telefonní číslo , tel. číslo, dne 25. 6. 2024, dne 11. 7. 2024 byl učiněn úspěšný pokus o telefonní hovor, přičemž žalovaná telefonicky přislíbila, že veškeré formuláře vyplní a zašle soudní exekutorce. Tento příslib však žalovaná nesplnila (viz sdělení exekutorského úřadu ze dne 24. 9. 2024). Žalobce tak vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 10 800 Kč – výzva z 8. 8. 2024, která se jí nepodařila doručit.6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobce na základě žádosti žalované rozhodl a vyplatil náhradní výživné pro nezletilou , jméno FO, ve výši 4 800 Kč, pro nezletilou , jméno FO, ve výši 3 000 Kč a pro nezletilou , jméno FO, ve výši 3 000 Kč, když toto výživné byl povinen podle rozhodnutí Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 12. 2013, č. j. , Anonymizováno, , platit jejich otec , jméno FO, , avšak tak nečinil. Úřad práce rozhodl o přiznání nároku na náhradní výživné, toto náhradní výživné v celkové výši 10 800 Kč vyplatil, následně vyzval žalovanou k doložení nároku pro další období toto nebylo doloženo a úřad práce rozhodl o zániku nároku na náhradní výživné k datu 1. 9. 2022. Následně rozhodl o přechodu pohledávky z oprávněných osob (nezletilých dětí) za dlužníkem , jméno FO, (otcem nezl. dětí) na náhradním výživném na Českou republiku, Úřad práce České republiky v celkové výši 10 800 Kč v souladu s § 15 zákona č. 588/2020, o náhradním výživném, a začal vyzývat všemi dostupnými prostředky, tedy jak písemně, tak telefonicky či prostřednictvím SMS žalovanou k podání návrhu na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího exekučního řízení.7. Podle § 15 zákona č. 588/2020 o náhradním výživném odst. 1 po zániku nároku na náhradní výživné úřad práce rozhodne, které pohledávky na výživné oprávněné osoby spolu s právy s nimi spojenými přejdou na stát a v jakém rozsahu.8. Podle § 15 odst. 2 zákona o náhradním výživném pohledávku výživného, která přešla na stát, vymáhá úřad práce. Vymožené pohledávky výživného jsou příjmem státního rozpočtu.9. Podle odst. 3 § 15 zákona o náhradním výživném úřad práce k vymožení pohledávky vyzve oprávněnou osobu, aby po rozhodnutí o přechodu pohledávky na stát podala návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení osobním výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení. Oprávněná osoba je povinna výzvě podle věty první vyhovět; neučiní-li tak, je povinna nahradit státu škodu, kterou takto způsobila.10. Pohledávka výživného, která přešla na stát, má být vymáhána úřadem práce, který však automaticky nevstupuje do probíhajícího exekučního řízení a je nutné, aby návrh na vstup nabyvatele práva navrhl dosavadní oprávněný. Za tímto účelem je v zákoně dána povinnost, aby oprávněná osoba na výzvu úřadu práce podala návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího exekučního řízení. Žalobce tyto výzvy oprávněné osobě zasílal všemi dostupnými prostředky, oprávněná osoba, ač povinna této výzvě vyhovět, tak neučinila a dle vyjádření soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , se sídlem , adresa, , , adresa, , návrh na vstup státu do řízení na místo dosavadního oprávněného nepodala. Je tak podle § 15 odst. 3 zákona o náhradním výživném povinna nahradit státu škodu, kterou takto způsobila, a to ve výši celkově vyplaceného náhradního výživného, tedy celkem ve výši 10 800 Kč pro všechny nezletilé děti. Soud proto žalobě zcela vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že zcela úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval.12. Česká republika je podle § 11, odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozena od placení poplatků a poplatková povinnost přechází podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalovanou, kde soudní poplatek činí dle položky č. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč.