§ 15 Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) – Přechod pohledávky na stát a vymáhání pohledávky
Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) · 588/2020 Sb. · § 15 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 15 zákona o náhradním výživném stanovuje, že po určité době nebo zániku nároku na náhradní výživné přechází pohledávka na výživné, které mělo být placeno rodičem, na stát, a Úřad práce ji následně vymáhá.
§ 15 Přechod pohledávky na stát a vymáhání pohledávky
(1) Vždy po 24 výplatách náhradního výživného a vždy po zániku nároku na náhradní výživné Úřad práce rozhodne, které pohledávky na výživné oprávněné osoby spolu s právy s nimi spojenými přejdou na stát a v jakém rozsahu. O přechodu rozhodne tak, aby součet výší jistin pohledávek odpovídal výši vyplaceného náhradního výživného. Přednostně rozhodne o přechodu pohledávky nejméně zajištěné a při stejné míře zajištění pohledávky nejdříve splatné, počínaje prvním kalendářním měsícem, ze kterého se při stanovení výše náhradního výživného vycházelo. Příslušenství, na které vzniklo právo před vyplacením náhradního výživného, na stát nepřechází. Pohledávka přechází na stát dnem právní moci rozhodnutí podle věty první.
(2) Pohledávku výživného, která přešla na stát, vymáhá Úřad práce. Vymožené pohledávky výživného jsou příjmem státního rozpočtu.
(3) Úřad práce k vymožení pohledávky vyzve oprávněnou osobu, aby po rozhodnutí o přechodu pohledávky na stát podala návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení o soudním výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení. Oprávněná osoba je povinna výzvě podle věty první vyhovět; neučiní-li tak, je povinna nahradit státu škodu, kterou takto způsobila.
(4) Návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce Úřad práce podá jen tehdy, byla-li vyživovací povinnost částečně plněna, převyšuje-li vyživovací povinnost 3 000 Kč nebo byly-li dřívější soudní výkony rozhodnutí nebo exekuce zastaveny; to neplatí, byly-li soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce zastaveny z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. a), b), e) nebo g) občanského soudního řádu.
(5) Byly-li soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce zastaveny z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, Úřad práce podá návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce jen v případě, došlo-li ke změně majetkových poměrů povinné osoby.
Paragraf 15 zákona o náhradním výživném stanovuje, že po určité době nebo zániku nároku na náhradní výživné přechází pohledávka na výživné, které mělo být placeno rodičem, na stát, a Úřad práce ji následně vymáhá.
Co to znamená v praxi
Stát (konkrétně Úřad práce) se stává věřitelem namísto původního oprávněného (dítěte/rodiče, který náhradní výživné pobíral) a vymáhá dlužné výživné od povinné osoby.
Pohledávka na výživné přechází na stát až po 24 výplatách náhradního výživného nebo po zániku nároku na náhradní výživné, a to rozhodnutím Úřadu práce.
Příslušenství pohledávky (např. úroky z prodlení), které vzniklo před vyplacením náhradního výživného, na stát nepřechází.
Oprávněná osoba (dítě/rodič) je povinna spolupracovat s Úřadem práce při vymáhání pohledávky, například podáním návrhu na vstup státu do probíhajícího řízení.
Na co si dát pozor
Pokud oprávněná osoba nevyhoví výzvě Úřadu práce k podání návrhu na vstup státu do řízení, může být povinna nahradit státu škodu, kterou tímto způsobila.
Úřad práce nepodá návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce vždy, ale pouze za specifických podmínek, například pokud byla vyživovací povinnost částečně plněna nebo pokud převyšuje 3 000 Kč.
Pokud byla exekuce zastavena z důvodu nemajetnosti povinné osoby, Úřad práce podá návrh na zahájení exekuce znovu jen v případě, že se majetkové poměry povinné osoby změnily.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.