28 C 18/2026-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 22 851,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 2. 12. 2023 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovanou došlo dne 30. 5. 2025 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalované revolvingový úvěr, až do výše sjednaného úvěrového rámce, a žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 19,48 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po 1 987 Kč včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Pro nehrazení sjednaných splátek právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a s účinností ke dni 1. 12. 2023 od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství splatným. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 19 179 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a pojistné ve výši 297,45 Kč a úroky dlužné k datu odstoupení od smlouvy ve výši 875,15 Kč. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025, což bylo žalované písemně oznámeno.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalované, která, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník se ve smlouvě, dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, a předmětem postoupení byla též pohledávka za žalovanou, která je uplatněna žalobou, tato pohledávka je specifikována v příloze žaloby číslem smlouvy a žalovaná je označena též rodným číslem. Postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne 23. 6. 2025 postoupení pohledávky na žalobkyni jako nového věřitele, jak bylo zjištěno z oznámení samého a poštovního podacího lístku, a současně byla v dopise vyzvána k uhrazení dluhu ze smlouvy do 3. 7. 2025.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , označení, č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2023, soud zjistil, že ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalované revolvingový úvěr, který může žalovaná čerpat průběžně a opakovaně za účelem financování nákupu zboží a/nebo poskytování služeb na základě smlouvy o koupi zboží u smluvního obchodníka (účelová část úvěru) nebo i za sjednaných podmínek neúčelově, disponibilní úvěrový limit je 20 000 Kč. První čerpání bylo přímo ve smlouvě sjednáno ve výši 19 179 Kč, na uhrazení kupní ceny, a žalovaná se zavázala takto čerpanou částku splácet v 11 měsíčních splátkách ve výši 1 987 Kč, spolu s ročním úrokem ve výši 19,48 %.7. Z přehledu uhrazených splátek ke smlouvě č. , hodnota, , soud zjistil, že žalovaná ničeho neuhradila.8. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopisem ze dne 1. 9. 2023 oznámila odstoupení od smlouvy a vyzvala ji k okamžitému uhrazení dlužné částky, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího lístku.9. Žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 10. 10. 2025, který byl žalované odeslán 13. 10. 2025, k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do 20. 10. 2025, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího lístku.10. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě na kterou v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.14. Žalobkyně k tomu, jak právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že byla provedena analýza příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálky žalovaného. Konkrétně byly vyhledávány informace z registru SOLUS a získány informace od žalované, kdy žalovaná při sjednání smlouvy uvedla, že výše jejího příjmu činní 23 000 Kč a náklady na bydlení činní 0 Kč, je svobodná, bez vyživovací povinnosti. K tomuto tvrzení žalobkyně předložila k důkazu listinu „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru , právnická osoba, .“, z níž soud zjistil a vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy ověřila žalovanou v registru SOLUS, ohledně příjmu a výdajů vyšla z údajů, které nebyly nijak ověřeny, přičemž vyšla z příjmu ve výši 23 000 Kč a výši výdajů na bydlení 0 Kč.15. Z provedeného dokazovaní a z tvrzení žalobkyně tak soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyn